Čís. 11442. Vymáhající věřitel jest oprávněn požadovati placení jen ve měně, na niž zní exekuční titul. (Rozh. ze dne 4. března 1932, R I 78/32.) Rozsudkem okresního soudu ve Fünfhaus ve Vídni byl dlužník uznán povinným, by platil vymáhajícímu věřiteli na výživné měsíčně 200 marek. V exekučním návrhu domáhal se vymáhající věřitel exekuce k vydobytí zadrženého výživného 57600 Kč a k zajištění nesplatného výživného 19200 Kč. Soud prvé stolice exekuci k vydobytí výživného povolil, zamítl však návrh na povolení zajišťovací exekuce. Rekursní soud k dlužníkovu rekursu napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud zamítl návrh na povolení exekuce k vydobytí výživného. Důvody: Rozsudkem okresního soudu ve Fünfhaus ve Vídni ze dne 13. března 1922 byl povinný odsouzen, by platil vymáhajícímu věřiteli na výživné měsíčně 200 marek. V exekučním návrhu se žádá o povolení exekuce k dobytí zadrženého výživného 57600 Kč a k zajištění nesplatného výživného 19200 Kč, tedy něčeho jiného, než k čemu byl povinný odsouzen a na co zní exekuční titul. V exekučním řízení nelze řešiti otázku přeměny na jinou měnu v určitém kursu. Vymáhající věřitel jest oprávněn požadovati placení jen ve měně, na kterou zní exekuční titul. Ježto tedy z exekučního titulu není zřejmo, že povinný jest povinen plniti to, co vymáhající věřitel od něho exekučním návrhem požaduje, nelze povoliti exekuci k vymožení jiného předmětu podle § 7 ex. ř.