Čís. 15713.


Osoba, ktorá má právo exterritoriality podľa medzinárodného práva, nie je podrobená pravomoci čs. súdov — nad rozsah § 9 Osp. — ani v tom prípade, keď je žalovaná ako právny nástupce čs. štátneho občana. 1

(Rozh. z 9. decembra 1936, R III 800/36.)
Podľa prednesu žaloby dal žalobník právnemu predchodcovi žalovaného (čs. štátnemu príslušníkovi) preddavok na kúpnu cenu (tuzemských) nehnuteľností; žalobou, podanou na žalovaného — tajomníka vyslanectva cudzej mocnosti v Prahe, ktorý dotyčné nehnuteľnosti zdedil —, domáhal sa vrátenia tohoto preddavku z toho dôvodu, že sa kúpopredajná smluva neuskutočnila.
Súd I. stolice žalobu podľa § 141 Osp. odmietol, rekurzný súd jeho usnesenie potvrdil. Najvyšší súd rekurz žalobníka zamietol.
Dôvody:
Napadené usnesení rekursního soudu odpovídá stavu věci i zákonu.
Poněvadž v konkrétním případě nejde ani o výlučnou příslušnost soudu podle polohy nemovitosti, ani o příslušnost v § 41 Osp. blíže označenou (§ 9 Osp.) a žalovaný, jenž požívá na státními území Československé republiky výsad osob exterritoriálních podle § 9 Osp., nepodrobil se v souzené rozepři příslušnosti československých soudů, jest bez významu pro řešení otázky, týkající se působnosti československých soudů podle § 9 Osp., skutečnost, že žalovaný je žalován jako právní nástupce československého státního příslušníka, po němž zdědil nemovitosti ležící na státním území Československé republiky.
  1. Podle práva platného v t. ř. historických zemích by byl ovšem dovolací rekurs nepřípustný (§ 528 c. ř. s.).
Citace:
Čís. 15713.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1240-1240.