Čís. 1405.Veřejnou schůzi spolkovou ve smyslu §u 14 spolkového zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 134 ř. zák. možno konati kdekoliv a kdykoliv, jen když bylo nejméně 24 hodin předem učiněno oznámení předepsané §em 15 zákona.(Rozh. ze dne 6. prosince 1923, Kr II 517/23.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona právem: Rozsudkem okresního soudu v H. ze dne 28. března 1923, a rozsudkem zemského jako odvolacího soudu v O. ze dne 24. května 1923, porušen byl zákon v ustanovení §§ 14 a 15 zákona spolkového ze dne 15. listopadu 1867, čís. 134 ř. zák.; rozsudky ty se zrušují a Karel H. sprošťuje sе dle §u 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro přestupek §u 2 zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. zák., jehož se podle obžaloby dopustil tím, že včas neoznámil příslušnému úřadu konání všeobecně přístupné přednášky kočující učitelky Emy A-ové, v hotelu N. v H. dne 5. března 1923 pořádané.Důvody:Karel H., předseda místní skupiny spolku »Deutscher Kulturverband« v H., oznámil dne 3. března 1923 okresní politické správě v H., že se dne 5. března 1923 bude konati v hostinci »Hotel N.« veřejná přednáška slečny Emy A-ové, kočující učitelky spolku »Dentscher Kulturverband« v Praze, o účelu a cíli tohoto spolku. Okresní politická správa v H. vzala toto oznámení dne 3. března 1923 na vědomí a vyrozuměla téhož dne o tom Karla H-a, davši zároveň povolení ku plakátování. Rozsudkem okresního soudu v H. ze dne 28. března 1923 uznán byl obžalovaný Karel H. vinným přestupkem §u 2 zákona shromažťovacího ze dne 15. listopadu 1867 čís. 135 ř. zák., spáchaným tím, že shromáždění, všeobecně přístupné, dne 5. března 1923 v H. pořádané, neoznámil příslušnému úřadu. Okresní soud vychází se stanoviska, že se tu jednalo o veřejné, všeobecně přístupné shromáždění ve smyslu §u 2 shromažďovacího zákona, jež mělo 3 dny před schůzí býti politickému úřadu oznámeno; povinné hlášení stalo se však teprve dne 3. března 1923, tudíž dva dny před schůzí a tedy opožděně. Rozsudkem zemského jako odvolacího soudu v O. ze dne 24. května 1923 byl odsuzující rozsudek okresního soudu co do viny z důvodů prvním soudem uvedených potvrzen. Oběma rozsudky byl porušen zákon v ustanoveních §§ 14, 15 spolkového zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís. 134 ř. zák. Ze spisů okresní politické správy v H. lze seznati, že Karel H. jako předseda (Vorstand) místní skupiny německého osvětového svazu (Kulturverband) v H. učinil dne 3. března 1923 u příslušné okresní politické správy oznámení o konání veřejné přednášky kočovní učitelky sl. Emy A-ové v hotelu N. v H. Oznámení to bylo vyřízeno téhož dne tím způsobem, že přednáška i její plakátování bylo povoleno a osvědčení (Bescheinigung) o tom dáno bylo místní skupině německého osvětového svazu v H. Dle přípisu okresní správy politické v H. ze dne 18. května 1923 jest tato skupina odbočkou spolku »Deutscher Kulturverband« v Praze, má své vlastní stanovy a Karel H. jest jejím předsedou, který spolek zastupuje. Dle §u 14 spolkového zákona může každý spolek schůze své konati veřejně, ale osoby, které nejsou ani členy spolku ani zvanými hosty, nemohou se jednání súčastniti. Konání veřejné schůze spolkové stačí dle §u 15 téhož zákona oznámiti úřadu nejméně 24 hodin napřed s udáním místa a času jejího konání. Z těchto ustanovení plyne, že se veřejná schůze spolková může konati kdekoliv (viz min. nařízení ze dne 7. listopadu 1897 č. 20531, Manz II., str. 159) a kdykoliv, jen když včas učiněno bylo o tom předepsané oznámení. Z uvedeného plyne, že všechny předpoklady veřejné schůze spolkové jsou v přítomném případě splněny. Za veřejnou schůzi spolkovou považovala ohlášenou přednášku kočovní učitelky A-ové, také okresní správa politická a proto ji také, neshledavši závady dle §u 21 spolkového zákona, povolila. Za veřejnou schůzi ve smyslu §u 2 shromažďovacího zákona ona přednáška vůbec nemohla býti úřadem pokládána, ježto dle §u 13 shromažďovacího zákona, nejsouc včas, totiž 3 dny napřed, ohlášena, byla by musila býti zakázána. Bylo proto ve smyslu §§ů 33, 292 a 479 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.