NPD documents search: Boh. adm., 1 (1918-19)

Čís. 4833.

Žalobou podle §u 37 ex. ř. nemohou býti uplatněna zástavní a přednostní práva třetích osob.
Zákonem ze dne 23. května 1919, čís. 276 sb. z. a n. bylo založeno přednostní právo k úhradě pohledávek z poválečného úvěru do výše nesplacené pohledávky.
Rozhodnutí o nepřípustnosti exekuce dle §u 39 čís. 2 ex. ř. jest odňato pořadu práva.
(Rozh. ze dne 24. března 1925, R I 248/25).
Živnostenské úvěrní družstvo domáhalo se na vymáhajícím věřiteli, by bylo uznáno právem, že exekuce, vedená žalovaným na nemovitosti Bohumila š-a jest nepřípustnou a že žalovaný jest povinen upustiti od zástavního práva k zabaveným předmětům. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl. Odvolací soud zrušil rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu a uložil mu, by odvolání po zákonu vyřídil.
Důvody:
Především jest rozhodujícím, že žalobce sám považoval a také označil svou žalobu jako žalobu podle §u 37 ex. ř., a že nelze žalobní žádání rozkládati ve dvě části na ten způsob, že by prvá byla žalobou určovací podle §u 228 c. ř. s. a druhá žalobou na plnění, kdyžtě žalobní návrh svým doslovem a i žaloba samotna vylučují jakoukoliv pochybnost, že by nebylo žalováno podle §u 37 ex. ř. Žalobní žádání takovéto žaloby omezeno jest na prohlášení exekuce za nepřípustnou a na uvedení v předešlý stav. Právním jejím důvodem jsou práva třetích osob, která činí výkon exekuce na předmětu jí zasaženém nepřípustným, nemohou však touto žalobou uplatněna býti práva zástavní a přednostní třetích osob, poněvadž uplatnění těchto práv je zvláštním předpisem §u 258 ex. ř. vyřazeno z předpisu §u 37 ex. ř. Žalobce uplatnil jako své právo, činící exekuci nepřípustnou: a) že z exekuce vylučované předměty byly jemu zastaveny již v roce 1922 pro jeho pohledávku proti dlužníku Bohumilu Š-ovi a že zastavení toto bylo vyznačeno zřejmě na všech předmětech; uplatnil tedy žalobou podle §u 37 ex. řádu právo zástavní, pokud se týče přednostní, b) že exekučně zabavený nábytek byl pořízen z peněz dlužníku Bohumilu Š-ovi žalobcem podle článku VIII. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 sb. z. a n. poskytnutých, že řečený nábytek byl v době zabavení v držení živnostníka, jemuž byl poskytnut poválečný úvěr a že žalobcova pohledávka, z tohoto poválečného úvěru, dlužníku Bohumilu Š-ovi poskytnutá, je dosud po právu. Odvolacímu soudu bylo nevyšetření okolností ad b) uvedených podnětem k zrušovacímu usnesení, poněvadž v tom spatřoval neúplnost řízení soudu prvé stolice a poněvadž okolnosti ty považoval pro rozsouzení rozepře za rozhodné. Stěžovatel právem se obrací proti tomu právnímu názoru. Článek VIII. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 sb. z. a n. ustanovuje, že peníze, anebo věci, místo nich z úvěru poskytnuté, jakož i věci pro živnost z vypůjčených peněz opatřené, a výrobky z těchto věcí, pokud jsou v držení živnostníkově, nebo třetí osoby pro něho, jsou z exekuce vyloučeny do výše dosud nezaplacené pohledávky z úvěru a na dobu jeho trvání, a že ustanovení předchozího odstavce neplatí o exekucích ku vydobytí nebo zjištění úvěrů, poskytnutých podle tohoto zákona. Tímto článkem ve spojení s článkem I . téhož zákona založeno bylo přednostní právo k úhradě pohledávek z poválečného úvěru »do výše nesplacené pohledávky« za uvedených předpokladů, tedy pokud cena dotyčných předmětů převyšuje zmíněné, z úvěru pocházející a nesplacené pohledávky, jsou předměty tyto podrobeny exekuci pro pohledávky třetích osob. Bylo již vyloženo, že přednostní práva třetích osob nemohou býti uplatněna žalobou podle §u 37 ex. ř., proto nebylo potřebí odvolacímu soudu, by byly vyšetřeny, pokud se týče zjištěny okolnosti ad b) uvedené, poněvadž podle tohoto stavu jsou okolnosti tyto pro rozhodnutí rozepře nerozhodné. Ale odvolací soud měl uvážiti ještě toto: Podle §u 39 čís. 2 ex. ř. musí býti exekuce zrušena, když je vedena na věci, práva nebo pohledávky, podle platných předpisů vůbec, nebo z oddělené exekuce vyloučené. Rozhodnutí o tomto způsobu nepřípustnosti exekuce a takto odůvodněném jejím zrušení je podle §u 39 čís. 2 a odstavec druhý ex. ř. odňato právnímu pořadu (§ 51 ex. ř.). Pokud tedy žalobce opirrl svou žalobu o článek VIII. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 sb. z. a n. bude na odvolacím soudě, by si znovu povšiml v řízení prvé stolice uplatněné námitky nepřípustnosti právního řádu. Jde o exekuční rozepři, při níž sejde na tom, aby řízení bylo urychleno a v takových případech jest odvolacímu soudu dána možnost případně postupovati dle ustanovení §u 496 poslední odstavec c. ř. s.

Citace:

č. 704. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 55-57.