Čís. 15734.


Je-li při hypotekární pohledávce zřízena a v pozemkové knize zapsána jistota zcela všeobecně pro vedlejší závazky v určité výši, jsou vedlejšími závazky i úroky, jež jinak nepožívají stejné přednosti s jistinou, třebas nebyly v dluhopise zvlášť a výslovně uvedeny, jen když nebyly z jistoty vyloučeny.

(Rozh. ze dne 8. ledna 1937, R II 556/36.)
Stejně Sb. n. s. č. 15233.
Prvý soud, rozvrhuje nejvyšší podání, přikázal vymáhající věřitelce v mezích jistoty pro vedlejší závazky v pořadí s jistinou i úroky starší tří let. Rekursní soud tyto úroky v pořadí jistiny nepřikázal. Důvody: Úroky ty nebylo lze vymáhající věřitelce přikázati ani v mezích jistoty pro vedlejší závazky, poněvadž taková úhrada těchto úroků nebyla ujednána.
Nejvyšší soud přikázal vymáhající věřitelce v mezích jistoty za vedlejší závazky i úroky starší tří let.
Důvody:
Je-li při hypotekární pohledávce zřízena a v pozemkové knize zapsána jistota všeobecně pro vedlejší závazky v určité výši, jsou vedlejšími závazky i úroky, jež nepožívají stejné přednosti s jistinou, pokud právní nárok na ně není popírán z důvodu promlčení, třebas nebyly v dlužním úpise zvlášť a výslovně uvedeny, jen když nebyly z jistoty té vyloučeny. V souzeném případě zní ustanovení o této jistotě, jak bylo uvedeno, zcela všeobecně, nejsou proto úroky vyloučeny, ba jest pro úroky vůbec zřízeno právo zástavní i kauce, a bylo je tedy v mezích jistoty přikázati.
Citace:
Čís. 15734.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 48-48.