= Všeobecný slovník právní, sv. 4
PDF

Spolky zemědělské.


I. Čásť všeobecná.
Zemědělství lze čilým spolkovým životem mnoho povznésti. Toto přispění jest přímo nutným postulátem, aby mohlo zemědělství existovati a vzkvétati. Účelem zemědělských spolků jest: Povznášení zemědělství vzájemným poučováním, společným opatřením zemědělského inventáře, praktické provádění výzkumů na poli zemědělském a upotřebení nabytých zkušeností, uvědomování si zájmů zemědělských v ohledu hospodářsko- politickém, jakož i obchodním, konečně pak podporování zemědělského školství zřizováním a podporou zemědělských škol a zvláštních kursů, pořádáním výstav a podporováním kočovného vyučování. Mají tedy zemědělské spolky velkou úlohu a téměř nedozírné pole působnosti. Vývoj zemědělských spolků a společností spadá v dobu první polovice 18. století, ve kterém počala se zemědělství v jeho praktickém provádění věnovati větší pozornost a kdy poprvé uvažováno o politických a hospodářských poměrech, jež mají na zemědělství vliv. První zemědělské spolky měly však více povahu vědeckých a sociálních korporací, nežli společností odborných. Směrodatnou byla i v tomto oboru Anglie. Nejstarším zemědělským spolkem jest Society of Improwers in the knowledge of Agriculture in Scotland, v roce 1723 ve Skotsku založená; po ní následovala v roce 1753 založená, vynikající a do dnes plně působící Royal society of agriculture v Londýně.
II. Rakouské zemědělské spolky. První počin ke zřizování zemědělských spolků v Rakousku vyšel od císařovny Marie Teresie, tak jako obdobně v Prusku založil spolky zemědělské sám vrstevník její král Bedřich Veliký. Čilejší život spolkový vyvinul se však v Rakousku teprve ve 2. polovici tohoto století a to v čase, když již se spolky zemědělské ve všech kulturních zemích zdárně vyvinuly a rozšířily, tak že se i rakouské zemědělstvo vidělo nuceným, nezůstati pozadu; proto pojato v kruh působnosti ministerstva orby i podporování a provádění evidence všech zemědělských spolků. Povolení k zřízení a ustanovení takovýchto spolků, jakož i povolení změn v jich organisaci neb jejich statutech spadá v působnost ministerstva vnitra resp. financí, jež při tom mají se dorozuměti s ministerstvem orby. Co se týče organisace, dělí se spolky ty v centralisované a necentralisované. První objímají celé okresy neb celou korunní zemi, druhé působí jen v jednotlivých obcích neb menších okrscích. K prvním náležejí с. k. zemědělské spolky, jež zřízeny v každé korunní zemi. Okresní spolky zemědělské jsou v organickém spojení se spolky hlavními. Vedle toho existují mnohé samostatné zvláštní spolky, a to spolky lesnické a honební, spolky k ochraně honitby, zahradnické a ovocnářské spolky, spolky vinařské, spolky pro chov dobytka, spolek pro pěstění hedvábnictví, spolky, kluby a sdružení ku povznesení zemědělství. Ruku v ruce se spolky zemědělskými musí postupovati agrikulturně-technické stanice pokusné, má-li se život spolkový řádně vyvíjeti. Tímto zdravým vzájemným působením zemědělských ústavů badatelských a praktického spolkového života zemědělství se oživuje a podstatně podporuje (viz čl. Stanice pokusné zemědělské).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Spolky zemědělské. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 726-727.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).