Čís. 12081.
Byla-li hypotekární pohledávka i jen mimoknihovně postoupena a postoupený dlužník byl o postupu vyrozuměn, není postupitel oprávněn k žalobě zaplacení postoupené pohledávky.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1932, Rv II 283/31.)
Žalobě o zaplacení peněžité pohledávky, knihovně zajištěné, bylo oběma nižšími soudy vyhověno.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by dále jednal a znovu rozhodl.
Důvody:
Žalovaní namítli proti žalobě nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, tvrdíce, že zažalovaná pohledávka byla žalobkyní postoupena spořitelně v N, a žalovaní o postupu tom byli vyrozuměni. Nižší soudy se nezabývaly otázkou, zda se tvrzený postup stal, považujíce otázku tu za nerozhodnou, ježto platnost a účinnost postupu pohledávky knihovně zajištěné nastává teprve jejím knihovním převodem. Tento právní názor není však správný. Pokud jde o právní poměr mezi postupitelem a postupníkem, uskutečňuje se postup hypotekární pohledávky již smlouvou, konsensuálním kontraktem, v němž postupitel a postupník projevují souhlasnou vůli, že hypotekární pohledávka postupitele jest nadále pohledávkou postupníkovou. Po této smlouvě jest postoupená hypotekární pohledávka v poměru mezi postupitelem a postupníkem majetkem postupníka a tento jest oprávněn domáhati se na postupiteli i vydání vkladu schopné postupní listiny, by se dostal do pozemkové knihy. V poměru k postoupenému dlužníku nestačí k plné účinnosti postupu již smlouva, nýbrž musí k ní přistoupiti především oznámení podle § 1396 obč. zák. Ale i po tomto oznámení má postupník jen osobní žalobu z pohledávky proti osobnímu dlužníku, nemá však ještě věcnou žalobu ze zástavního práva. Tato jest závislá na tom, že žalobce dá žalovanému vkladnou kvitanci (§ 1426 obč. zák.), kterou postupník nemůže vydati, pokud není zapsán v pozemkové knize. Dokud se tak nestalo, jest právní stav ten, že zástavená nemovitost ručí i postupníku, ale zástavce není oprávněn a povinen platili ani postupiteli, ani postupníkovi, nýbrž může se svého závazku zhostiti jen složením dluhu k soudu (§ 1425 obč. zák.), (plenární rozhodnutí ze dne 27. září 1932, Pres 176/32, čís. 11932 sb. n. s.). Jest proto otázka, zda se tvrzený postup zažalované pohledávky spořitelně v N. stal a žalovaným byl oznámen, rozhodná pro řešení tohoto sporu, (neboť, je-li tomu tak, nejsou žalovaní povinni, ba ani oprávněni, plniti postupitelce (žalobkyni), které by se skutečně nedostávala aktiyní legitimace žalobní. Proto řízení trpí vadou, která byla způsobilá zameziti (úplně vysvětlení a důkladné posouzení rozepře, an se odvolací soud (důsledkem odchýlného právního názoru s otázkou tou nezabýval.