Čís. 16364.

Nepřípustnost dovolání žalovaných (§ 502, odst. 3, c. ř. s. ve znění čl. I č. 2 zák. č. 251/1934 a čl. 1 zák. č. 314/1936 Sb. z. a n.), byl-li souhlasnými rozsudky nižších soudů vyloučen ze žalobní pohledávky 10000 Kč solidární závazek žalovaných, takže ani u žalobního nároku proti každému ze žalovaných, ani u vzájemných pohledávek započtením namítaných nešlo o částku převyšující hranici 7000 Kč, a odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání pro zásadní význam rozhodnutí.
(Rozh. ze dne 6. října 1937, Rv I 1478/36.)
Žalobce se na žalovaných Karlu a Terezii F-ových a ostatních žalovaných domáhá zaplacení 10000 Kč s příslušenstvím, a to rukou společnou a nedílnou. Žalovaní namítli proti žalobnímu nároku započtením několik vzájemných pohledávek. Soud prvé stolice uznal, že zažalovaná pohledávka je proti žalovaným Karlu a Terezii F-ovým po právu, jakož i že některé ze vzájemných pohledávek žalovaných v částce 330 Kč namítaných započtením jsou proti žalobci po právu, kdežto ostatní vzájemné pohledávky 1718 Kč 30 h, 1482 Kč 70 h, 267 Kč 80 h, 528 Kč 40 h, 1000 Kč, 3208 Kč 10 h a 2000 Kč neuznal po právu, a odsoudil proto oba žalované Karla a Terezii F-ovy k zaplacení 9670 Kč s příslušenstvím. Naproti tomu zamítl žalobu, pokud se jí žalobce na žalovaných domáhal zaplacení rukou společnou a nedílnou a pokud se týkala ostatních žalovaných. Odvolací soud na odvolání obou sporných stran potvrdil napadený rozsudek ve věci samé.
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaných Karla a Terezie F-ových.
Důvody:
Nižší soudy zamítly již pravoplatně žalobní žádání, aby žalovaní (dovolatelé) byli uznáni povinnými zaplatiti žalobci rukou společnou a nedílnou zažalovanou pohledávku. Byl-li však solidární závazek dovolatelů tímto výrokem nižších soudů již vyloučen, znamená jejich rozhodnutí toliko, že žalobní nárok ve výši 10000 Kč jest vůči každému z dovolatelů po právu pouze co do polovice, t. j. co do částky 5000 Kč s příslušenstvím (§§ 888, 889 obč. zák.), že vzájemné pohledávky dovolateli započtením namítané ve výši 1718 Kč 30 h, 1428 Kč 70 h, 267 Kč 80 h, 528 Kč 40 h, 1000 Kč, 3208 Kč 10 h a 2000 Kč nejsou po právu, a že každý z dovolatelů je povinen zaplatiti žalobci — po odečtení pravoplatně uznané vzájemné pohledávky 330 Kč — po 4835 Kč s příslušenstvím. Pouze tento závazek mohl by býti předmětem dovolacího řízení. Poněvadž však jde jak co do žalobního nároku, tak i co do vzájemných pohledávek započtením namítaných o souhlasné rozsudky a žádný z nich nepřevyšuje částku 7000 Kč, je dovolání Žalovaných podle § 502, odst. 3, c. ř. s. ve znění čl. 1 č. 2 zák. ze dne 11. prosince 1934, č. 251 a čl. I zák. ze dne 17. prosince 1936, č. 314 Sb. z. a n. nepřípustné, neboť odvolací soud nevyslovil jeho přípustnost pro zásadní význam rozhodnutí. Bylo proto odmítnuto.

Citace:

č. 16364. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 298-299.