Čís. 9429.

Povoleny-li týmž usnesením podle třetího odstavce § 350 ex. ř. vklad dlužníkova práva a exekuce zabavením tohoto práva a vymáhající věřitel souhlasil pak se zrušením exekuce, nemůže si stěžovati, byla-li zrušena exekuce vůbec, nikoliv jen ohledně zabavení práva exekučně zapsaného.
(Rozh. ze dne 5. prosince 1929, R I 859/29.)
K návrhu vymáhajícího věřitele byla povolena exekuce 1. vkladem doživotního užívání a požívání pro dlužníky, manžele Josefa a Anežku S-ovy, k ruce společné a nerozdílné na Miloslavu S-ovi patřící usedlosti a 2. vnucenou správou tohoto práva požívacího a knihovním poznamenáním této vnucené správy. Usnesení to bylo doručeno nejprve jen straně vymáhající a povinné a teprve dodatečně i vlastníku nemovitosti Miroslavu S-ovi jako poddlužníku. Po podání stížnosti povinnou stranou byla pak k návrhu vymáhající strany exekuce vnucenou správou usnesením exekučního soudu ze dne 2. června 1929 zrušena, aniž však nařízen i výmaz vkladu doživotního užívání a požívání strany povinné na nemovitostech. K rekursu dlužníků a poddlužníka zrušil rekursní soud i exekuci vkladem práva doživotního užívání a požívání pro dlužníky na nemovitosti poddlužníka. Důvody: V § 350 ex. ř. jest stanoveno, že, mají-li zápisem býti obtížena dlužníkova práva, jež pro něho ještě nejsou vložena, může vymáhající věřitel, prokáže-li, že dlužník práva toho nabyl, současně s exekucí žádati o knihovní zápis práva pro dlužníka. Soud, který jest příslušný exekuci povoliti, opatří, čeho je třeba, by navržené zápisy byly vykonány. Ustanovení to rozeznává tedy exekuci ve vlastním smyslu a dále pouhé zápisy knihovních práv dlužníkových, které slouží jen k tomu, by exekuce na práva ta mohla býti vykonána. Navrhuje-li tudíž vymáhající strana zrušení exekuce, jest v návrhu tom i návrh na výmaz knihovních zápisů, které by jinak proti vůli oprávněných v knize pozemkové dále trvaly a byly by bezúčelné, an důvod zápisu, úhrada pohledávky vymáhajícího věřitele, odpadl. Poněvadž při zrušeni exekuce podle § 39 prvý odstavec ex. ř. jest zrušiti i všechny exekuční úkony až dotud vykonané a úkonem takovým, byť i jen podpůrným, jest i knihovní zápis na podkladě exekučním vykonaný, měl prvý soud kromě zrušení vnucené správy povoliti i výmaz vkladu práva požívacího a užívacího strany povinné.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
Povoleny-li týmž usnesením podle třetího odstavce § 350 ex. ř. vklad dlužníkova práva, zde práva doživotního užívání a požívání pro manžele Josefa a Anežku S-ovy na nemovitostech v návrhu na povolení exekuce blíže označených, a exekuce zabavením tohoto práva, nešlo o dvě samostatné exekuce, pokud se týče o dva samostatné exekuční prostředky, jak zřejmě mylně míní dovolací rekurs, nýbrž o jedinou exekuci, při čemž vklad práva, jenž jako nezbytný předpoklad musí býti ve prospěch povinného předem povolen, tvoří nerozlučný celek s usnesením dalším, týkajícím se přímo vymáhajícího věřitele (srovnej k tomu i zdejší rozhodnutí uveřejněné ve sb. n. s. pod čís. 2452). Souhlasil-li tudíž vymáhající věřitel se zrušením exekuce povolené podle § 350 třetí odstavec ex. ř., nemůže si stěžovati, když byla zrušena exekuce vůbec a nikoliv jen, pokud byla povolena zabavením práva exekučně zapsaného.

Citace:

č. 9429. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 742-743.