NPD documents search: Váž. tr., 6 (1924)

Č. 483.

Volební právo do obcí: Nesprávnost nebo vadnost složených účtů není dle § 3, bodu 3, odst. 1 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. důvodem vyloučení z práva volebního.
(Nález ze dne 30. června 1920 č. 2720.)
Věc: Alois V. v K. proti volební komisi při okresní politické správě v H. stran práva volitelnosti.
Výrok: Naříkané rozhodnutí ze dne 7. června 1919 čís. 15932/L zrušuje se pro nezákonnost; stížnost do rozhodnutí ze dne 19. června 1919 čís. 17769/L zamítá se jako neodůvodněná.
Důvody: K námitkám Františka H., jimiž se domáhal toho, aby Alois V. byl vyloučen ze seznamu voličů pro obecní volby v obci K., protože jako starosta nesložil účty z nakoupeného obilí pro obecní zásobování, ač byl v sezení obecního zastupitelstva dne 11. května 1919 ku složení účtů do tří dnů vyzván, usnesla se místní volební komise ve schůzi dne 26. května 1919 konané, že starostu v seznamech ponechá.
Stížnosti proti tomuto usnesení k okresní správě politické v H. podané vyhověla volební komise při správě této rozhodnutím ze dne 7. června 1919, čís. 15932/L, ježto nabyla přesvědčení, že Alois V. své povinnosti ohledně složení účtů v plné míře nevyhověl.
Důsledkem toho zrušila okresní politická správa v H. přípisem ze dne 19. června 1919, čís. 17769/L volbu Aloise V. za volební skupinu živnostensko-středostavovskou a učinila další opatření stran náhradníků.
Stížnost do obou rozhodnutí k nejvyššímu správnímu soudu podaná vytýká neúplnost a vadnost řízení, jakož i nezákonnost rozhodnutí, ježto ze znění rozhodnutí ze dne 7. června 1919 čís. 15932/L nevysvítá dosti jasně, ze kterých určitých a v zákoně jmenovitě uvedených majetkových podstat obecních stěžovatel účty v plné míře nesložil; pokud pak jde o nákup obilí pro místní aprovisaci, že tato věc vůbec nespadá do oborů v § 3, čís. 3 zákona ze dne 31. ledna 1919 zmíněných, že však nicméně úcty za nákup obilí již dne 1. března 1919 obecními revisory účtů byly schváleny a že starosta předložil tytéž účty dokonce ještě podruhé dne 23. května 1919 hospodářské radě a zároveň obecnímu výboru. O stížnosti uvážil nejvyšší správní soud toto:
Dle odstavce l bodu 3 § 3 zákona ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. z. a nař. jsou z práva voliti vyloučeni, kdož povinni jsou činiti počet ze správy jmění neb statku obecního, jmění obecního ústavu nebo podniku nebo jmění obcí spravovaného a opomenuli této povinnosti vyhověti do lhůty povolanými činiteli k tomu určené.
Ze správních spisů vychází, že obecní zastupitelstvo v K. v říjnu 1918 pověřilo starostu V., aby zakoupil pro zásobování obecenstva obilí, a že k tomuto účelu byla obci povolena zápůjčka. Byť i nákup obilí měl povahu mimořádného opatření, jež zpravidla není předmětem působnosti obecní, dlužno nákup obilí, který proveden byl za účelem odstranění potravinové nouze v obci na základě usnesení obecního zastupitelstva prostředky peněžními, jež obec získala zápůjčkou, považovati za správu majetku obecního, takže zanedbal-li stěžovatel, jemuž nákup tento byl svěřen a jenž nákup ten také prováděl, složiti o něm včas účty, stíhají jej následky vytčené v § 3, odst. 1, čís. 3 řádu volení v obcích.
Zbývá tedy toliko otázka, zda stěžovatel povinnosti té dostál a účty o nákupu obilí vskutku obci složil. Ze spisů jde v té příčině na jevo, že starosta V. účty o nákupu obilí již dne 15. února 1919 předložil obecnímu zastupitelstvu a že revisoři podali dne 1. března 1919 obecnímu zastupitelstvu své dobré zdání o účtech těch.
Že se tak vskutku stalo, není sporno. Dle citovaného ustanovení § 3 řádu volení pozbývá však práva voliti toliko ten, kdo účty ze správy majetku obecního včas složiti opominul. Kdo účty takové včas složil, nemůže na základě tohoto ustanovení práva volebního býti zbaven, byť snad účty obecním zastupitelstvem nebyly ve smyslu § 72 obecního zřízení z jakéhokoliv důvodu vyřízeny. Nesprávnost nebo vadnost složených účtů není dle tohoto předpisu zákonného důvodem vyloučení z práva volebního.
Opačný právní náhled, z něhož žalovaný úřad zřejmě vycházel, odepřev stěžovateli právo volební proto, že své povinnosti ohledně složení účtů v plné míře nevyhověl, jest tedy mylný a bylo tedy naříkané rozhodnutí ze dne 7. června 1919 čís. 15932/L zrušiti po rozumu § 7 zákona o správním soudu.
Rozhodnutí ze dne 19. června 1919 čís. 17769/L, kterým volba stěžovatelova byla zrušena, bylo vydáno na základě rozhodnutí komise reklamační ze dne 7. června 1919, čís. 15932/L, kterým byl stěžovatel ze seznamů voličských vyloučen.
Okresní správa politická, přezkoumávajíc dle § 53 řádu volení, zdali nebyly zvoleny osoby nevolitelné, musila obírati se otázkou, zdali stěžovatel má právo volební (§ 4 zák.). Ježto pak tato otázka pro úřední přezkoumání volby prejudiciální byla již kompetentním orgánem záporně rozřešena, byla okresní správa politická tímto kompetentním výrokem vázána a musila jej položiti za základ svého zkoumání.
Za tohoto stavu věci nelze však ve výroku okresní správy politické jímž volba stěžovatelova byla zrušena, shledati žádné nezákonnosti, bylo proto nutno stížnost proti tomuto výroku čelící zamítnouti jako bezdůvodnou. Poněvadž však rozhodnutí komise reklamační tímto nálezem zdejším jest zrušeno, pozbývá tím výrok okresní správy politické svého podkladu a stěžovateli je ponecháno, aby vzhledem k tomu, pokud žalovaný úřad sám z vlastní moci neučiní potřebných opatření, domáhal se u okresní správy politické obnovy řízení.

Citace:

č. 483. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 471-473.