JUDr. ANDĚLA KOZÁKOVÁ:

Poplatky notáře jako soudního komisaře při uvalení konkursu na pozůstalost.

Vyjde-li při sepisování inventáře pozůstalostního jmění na jevo, že pozůstalost jest předlužena, žádáno je někdy dědici nebo věřiteli pozůstalosti o uvalení konkursu na pozůstalostní jmění. Předkládá-li v takovém případě notář jako soudní komisař spisy pozůstalostnímu soudu s likvidací, nedochází obyčejně před skončením konkursního řízení k zaplacení adjustovaných útrat z toho důvodu, že buď soudní komisař zaplacení se nedomáhá, nebo, že pozůstalostní soudce zaplacení adjustovaných útrat nenařídí. Mezi soudními komisaři není všeobecně známo, že útraty notáře jako soudního komisaře za sepsání inventáře pozůstalostního jmění jsou pohledávkou za podstatou, t. j. pohledávkou, která věřiteli vznikne proti úpadci z důvodu řízení konkursního. Je tedy notář jako soudní komisař se svojí pohledávkou na zaplacení útrat soudního komisařství věřitelem podstaty, nikoliv obyčejným konkursním věřitelem, má tedy jeho pohledávka přednost před věřiteli t. zv. konkursními. Na tomto stanovisku stojí judikatura Nejvyššího soudu, jak patrno z níže cit. rozhodnutí:
1. »Poplatky soudního komisaře (notáře) pověřeného sepsáním inventáře a znalců odhadců musí správce podstaty zaplatiti, jakmile jsou tu prostředky k tomu bez ohledu na to, zdali podstata stačí k úplnému vyrovnání jeho palmárního účtu.« — Rozh. N. S. ze dne 24. února 1914, č. j. R II 169/14: Právník str. 687/1915.
2. Další obdobná rozhodnutí viz »Konkursní řád z roku 1919 vydání Manz str. 99.«, kde je uvedeno toto:
»Ebenso die Kosten der Inventierung des Nachlassvermögens, über welches sodann der Konkurs eröffnet wird. E. 26 Nov. 1896. Z. 13846, Slg. 15912 14. Jan. 1896 Z. 293, Slg. 15684.
3. »K pohledávkám za podstatou náležejí náklady soudního komisaře pověřeného zřízením soupisu.« Rozhodnutí N. S. z 25. září 1893 č. 5913, Ol. U 14715 (viz Konkursní řád Dr. Jaroslav Voska z r. 1931 § 49 pozn. 4.).
4. Konkurs Bartsch z roku 1927 str. 340 pozn. 15.
»Die Verwaltungsausgaben für die Konkursmasse umfassen die mit der Erhaltung, Verwaltung und Verwirtschaffung der Masse verbundenen Auslagen.«
5. Rozh. N. S. č. 10286 Ql. U. sv. XXII, str. 591.
»Über die Verlassenschaft des Kaufmannes wurde im Abhandlungswege das Inventar aufgenommen, zwei Monate später der Concurs eröffnet und sodann von dem Concursgerichte dem Concursmassenverwalter die Zahlung der noch vom Abhandlungsrichter liquidierten Kosten der Inventur, d. i. der Gebühren des Notars, des Buchsachverständigen und der Schatzmeister aufgetragen. — Das O. L. G. beseitigte diesen Auftrag in der Erwägung, dass die Kosten des vor der Concurseröffnung errichteten Nachlassinventars nicht Massenkosten sind, daher kein Vorzugsrecht haben, sondern wie andere Passivposten im Concurse anzumelden und zu liquidiren sind (§ 137 C. O.).
Der oberste Gerichtshof restituirte die Verordnung des Concursgerichtes. Gründe : Nachdem mit Zustimmung des Concursmassenverwalters, des Concurscomissärs und des Concursgerichtes die vom Notar unter Zuziehung Buchsachverständiger und der Schatzmeister im Abhandlungswege errichteten Haupt- und Theilinventarien, sowie die Bilanz, dem von demselben Notar errichteten Inventar des Concursverinögens zu Grunde gelegt, und von einer neuerlichen Schätzung, Prüfung der Bücher und Errichtung der Bilanz Umgang genommen wurde, so sind die rechtskräftig bestimmten Kosten des Nachlassinventars als Massenkosten zu verhandeln, weil nach § 29 lit. а. (C. О. zu den Massenkosten alle jene Kosten gehören, welche zu dem Zwecke der Ermittelung, Sicherstellung, Einbringung und Schätzung des zur Masse gehörigen Vermögens entstanden sind, daher als Masseschulden zu betrachten und gemäss § 28. C. 0. aus dem Vermögen des Gemeinschuldners vor allen anderen Schulden zu berichtigen.«
Je proto v zájmu soudního komisaře, aby již při předkládání likvidace útrat případně upozornil pozůstalostního soudce na toto své právo na zaplacení palmárních útrat, aniž by se čekalo na výsledek řízení konkursního.

Citace:

č. 4116. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 181-182.