NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 1

Č. 4859.

Učitelstvo: Učitel ludové školy na Slovensku nemá právního nároku na uznání učitelského diplomu nabytého po 31. XII. 1918 v Maďarsku.
(Nález ze dne 1. září 1925 č. 16013.)
Věc: Markéta B. v Kežmarku (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty (min. taj. Dr. V. Slavík) o vysvědčení učitelské způsobilosti.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podle zprávy školského inspektorátu v Kežmarku ze 7. listopadu 1922 nabyla st-lka učitelský diplom pro školy ludové v Budapešti dne 29. června 1915 a byl jí diplom ten nostrifikován dne 1. srpna 1922 zkušební komisí v Kežmarku. Dne 17. července 1919 obdržela v čase bolševické vlády v Budapešti učitelský diplom pro školy měšťanské, a byl diplom ten doplněn dodatkem řádné zkušební komise dne 9. září 1919. Žádost st-lky jako odborné učitelky na evangelické měštanské škole v Kežmarku (z 12. října 1922) za potvrzení platnosti jejího diplomu pro školy měšťanské předložil referát min. škol. v Bratislavě žal. úřadu s blíže odůvodněným návrhem na zamítnutí.
Když žal. úřad výnosem z 19. prosince 1922 tento zamítavý návrh schválil, sdělil referát výnosem z 31. ledna 1923 st-lce, že min. škol. cit. výnosem žádosti st-lky za nostrifikování diplomu pro měšťanské školy nabytého roku 1919 v Budapešti nevyhovělo.
Když pak stěžovatelka žádost svou opakovala, nevyhověl žal. úřad nař. rozhodnutím této žádosti, poukazuje ke svému výnosu z 8. února 1921 č. 72588.
Výnos ten byl uveřejněn ve Věstníku min. skol. ročník III. č. 7 str. 137 a pojednává o uznávání platnosti učitelských diplomů. Stížnost neshledal nss důvodnou z těchto úvah:
Není sporu, že st-lka nabyla »diplomu pro školy měšťanské« teprve v roce 1919 v Budapešti, tedy na území státu cizího. Z povahy věci a z celé úpravy řízení aprobačního všeho druhu vůbec plyne, že každý stát uznává pro svůj obor za platné jen takové zkoušky a taková vysvědčení, které byly složeny a jichž bylo nabyto na jeho území, pokud není výjimečně předpisu, kterým se uznávají a za rovnocenné prohlašují zkoušky složené v cizině a vysvědčení nabytá v cizině. Podobné normy se v zákonodárství opětně vyskytují; tak na příklad také zákon ze 14. dubna 1920 č. 276 Sb., rozšiřuje platnost předpisů o zkouškách způsobilosti učitelské, platných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku též na Slovensko, prohlásil v určitých mezích za platné též v republice čsl. diplomy učitelské, jichž bylo nabyto na ústavech maďarských, omezil však toto uznání na diplomy vydané do 31. prosince 1918 (§3). Zákon neuznává však a contrario diplomy, jichž bylo v cizině (v Maďarsku) nabyto po 31. prosinci 1918 — a není také ani jiné normy, která by nárok takový propůjčovala.
Normou takovou zejména není ani shora uvedený výnos min. škol č. 72588/1920, který naopak toliko v bodě 1) prohlašuje za rovnocenné s učitelskou zkouškou dospělosti učitelské diplomy, jichž bylo nabyto po 31. prosinci 1918 na území čsl. republiky, dále v bodě 2) přislibuje uznání rovnocennosti diplomů nabytých po 31. prosinci 1918 do konce školního roku 1918/19 v Maďarsku a to za ..... určitých podmínek, v bodě 3) prohlašuje, že neuznávají se diplomy vydané v Maďarsku vládou bolševickou a v bodě 4) uznání diplomů, jichž bylo nabyto v Maďarsku ve školním roce 1919/20 a později, vyhrazuje zvláštnímu rozhodování.
Stížnost ostatně se také žádné normy, která by dávala právní nárok na uznání učitelského diplomu vydaného v Maďarsku po 31. prosinci 1918, nedovolává, naopak jen tvrdí, že cit. výnos č. 72588/1920 se na přítomný případ nevztahuje.
Není-li však právního nároku uvedeného obsahu, pak nemá ani st-lka nárok na to, aby v čsl. republice za platný uznán byl diplom, o který tu jde, a nemohlo naříkaným rozhodnutím tudíž žádné subjektivní právo st-lčino býti porušeno (§ 2 zák. o ss), nechať úřad svůj zamítavý výrok odůvodnil jakkoliv.

Citace:

č. 4859. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 45-46.