NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 3996.

Zemědělství. — Urbarialisté (Slovensko): Příspěvky do fondu na strojená hnojiva, z majetku urbarialistického?
(Nález ze dne 7. října 1924 č. 17071).
Věc: Urbariální obec V. proti finančnímu ředitelství v Levoči o příspěvek do fondu na strojená hnojiva pro 1921.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Stěžující si urbariální obci byl předepsán na rok 1921 podle § 10 zák. ze 22. prosince 1920 č. 683 Sb. příspěvek 13688 K do fondu pro opatření strojených hnojiv ze všech pozemků, které v katastru pozemkové daně jsou pro st-lku zapsány jako lesy, vinice a zahrady.
Proti tomuto předpisu podala si st-lka rekurs, v němž uplatňovala, že vichřicí v roce 1915 byly její lesy zničeny a dřevo z nich v roce 1916 prodáno, takže dle pravidelného hospodářského plánu žádného výnosu neskýtají, a že nelze příspěvek do fondu vyměřiti z pozemků takových.
Fin. řed. zamítlo tento rekurs z důvodu, že úleva zmíněného pří- spěvku byla zák. ze 13. července 1922 č. 233 Sb. povolena pouze pro rok 1922.
Stížnost do tohoto rozhodnutí vytýká nezákonnost, uvádějíc důvody v rekursu uplatňované.
Stížnost tuto shledal nss bezdůvodnou. Zákonem z 22. prosince 1920 č. 683 Sb. byl zřízen při min. zeměd. fond k opatření strojených hnojiv v roce 1921 (§ 1), a bylo stanoveno v § 10, odst. 1, že vlastnící lesu, vinic a zahrad jsou povinni zaplatiti v roce 1921 a 1922 pro fond ten příspěvek, jehož výše se rovná v každém tomto roce dvojnásobnému ročnímu katastrálnímu čistému výnosu těchto pozemků; tento příspěvek nesmí činiti úhrnem méně než 30 K z každého ha. §em 1 zák. z 13. července 1922 č. 233 Sb. byl dotyčný odst. 1 § 10 zák. č. 683 ex 1920 změněn takto: »Vlastníci lesů, vinic a zahrad jsou povinni zaplatiti v roce 1921 a 1922 pro fond příspěvek, jehož výše se rovná v každém tomto roce roce dvojnásobnému ročnímu katastrálnímu výnosu čistému těchto pozemků; od placení tohoto příspěvku pro rok 1922 osvobozeni jsou vlastníci lesů ve výměře do 20 ha, vinic do 5 ha a zahrad vůbec. Stejné osvobození náleží na Slovensku a v Podk. Rusi též podílníkům společných urbariálních a komposesoratních lesů, pokud podíl toho kterého podílníka nepřesahuje spolu s jeho vlastním lesem, viničním a zahradním majetkem 20 ha výměry.«
Ze správních spisů jde na jevo, že stěžující si urbariální obci náleží plošná výměra něco přes 912 ha a že obec ta skládá se z 256 podílníků. Ze spisů vychází také na jevo, že žal. úřad na rekurs strany pro rok 1922 poskytl osvobození od placení příspěvku právě podle poslední věty § 1 zák. z 13. července 1922 č. 233 Sb. Pro poskytnutí téhož osvobození pro rok 1921 neskýtá však předpis ten nijaké opory. Ze znění jak § 10 zák. z 22. prosince 1920 č. 683 Sb., tak i § 1 zák. ze 13. července 1922 č. 233 Sb. vyplývá, že placením příspěvku do fondu pro strojená hnojiva jsou stiženi a povinni majitelé všech pozemků, které v katastru pozemkové daně byly v roce 1921 zapsány jako lesy, vinice a zahrady. Skutečnost, že st-lce náleží 912 ha pozemků, které jsou v katastru pozemkové daně zapsány jako lesy, vinice a zahrady, st-lka vůbec nepopírá, nýbrž tvrdí pouze, že dotčené pozemky neposkytují výnosu a proto jsou osvobozeny od příspěvků, resp. nejsou objektem této dávky. Pro tento názor však strana neuvedla nijakého zákonného ustanovení, nýbrž právě se jen dovolává předpisu cit. § 10, z jehož znění nelze však vůbec dovoditi, že by dávce podléhaly pouze pozemky, které poskytují nějaký výnos.
Stížnost není proto důvodnou, pročež ji bylo zamítnouti.

Citace:

č. 3996. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 550-551.