Č. 7805.

Pojištění nemocenské. — Řízení správní (Slovensko): Žádost o navrácení v předešlý stav ve věcech nemocenského pojištění na Slovensku nelze posouditi dle § 9 zák. čl. 20: 1901, nýbrž podle procesního předpisu § 195 zák. č. 221/24 a analogie uher. civilního soudního řádu.
(Nález ze dne 12. března 1929 č. 5030.)
Věc: Konstantin T. v L. proti župnímu úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši o zmeškání odvolací lhůty.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem okr. nemoc, pojišťovny ve Spišské Nové Vsi z 3. května 1927 byl st-l podle § 20 zák. č. 221/1924 uznán povinným hraditi výlohy léčení nepřihlášeného zaměstnance Arnošta K. per 3 823 Kč 60 h. Stížnost, kterou st-l do tohoto rozhodnutí podal, byla rozhodnutím okr. úřadu ve Spišské Nové Vsi z 12. července 1927 zamítnuta. Rozhodnutí to bylo doručeno st-li 28. července 1927. Odvolání, které st-l proti tomuto rozhodnutí podal, bylo rozhodnutím téhož okr. úřadu z 18. srpna 1927 na základě § 5 zák. čl. 20: 1901 odmítnuto jako opožděné s tím odůvodněním, že rozhodnutí z 12. července 1927 bylo st-li doručeno dne 28. července 1927 a že odvolání mělo tedy bytí podáno nejpozději dne 12. srpna 1927 u okr. úřadu ve Spišské Nové Vsi, aneb mělo bytí dáno toho dne aspoň na poštu. Poněvadž však na poštu bylo dáno 13. srpna 1927, musilo být jako opožděné odmítnuto.
V rekursu do tohoto rozhodnutí podaném namítal st-l, že byl podle lékařského vysvědčení od 7. srpna do 12. srpna 1927 nemocen a upoután na lůžko, následkem čehož nemohl odvolání podati včas. Žádal proto, aby této ospravedlňující žádosti za prominutí opožděného podání jeho opravného prostředku bylo vyhověno a aby jeho rekurs byl meritorně projednán. Nař. rozhodnutím byl rekurs tento zamítnut s tím odůvodněním, že rozhodnutí 1. stolice bylo st-li doručeno dne 28. července 1927, odvolatel však proti němu podal odvolání teprve dne 13. srpna 1927 a tedy opožděně. Ani ospravedlňující žádosti nemohlo býti vyhověno, poněvadž podle lékařského vysvědčení byl st-l nemocen jen v době od 7. do 12. srpna 1927 a tak měl možnost podati odvolání v době od 28. července do 7. srpna 1927, což však neučinil. Nemohl tedy žal. úřad tento důkaz ospravedlňující žádosti vžiti v úvahu a musil rozhodnouti jak shora uvedeno.
Maje rozhodovati o stížnosti, musil nss s hlediska své vlastní příslušnosti především zkoumati otázku, zda nař. rozhodnutí vydáno bylo poslední přípustnou instancí správní. V tomto směru dospěl pak nss k následujícím závěrům:
Pokud pak jde o zamítnutí žádosti za navrácení v předešlý stav, stanoví § 195 zák. č. 221/1924, že se navrácení v předešlý stav připouští podle obdoby předpisů civ. řádu soudního. V té příčině stanoví pak § 452 zák. čl. 1:1911, že ospravedlňující žádost nutno podati u toho soudu, u kterého byl termín zmeškán anebo u kterého měl býti splněn zmeškaný výkon. V daném případě zmeškal st-l lhůtu k podání opravného prostředku do rozhodnutí okr. úřadu z 12. července 1927, měla tedy žádost za navrácení v předešlý stav býti podána u župního úřadu, který o ní tedy rozhodoval v prvé instanci. Pak ovšem dle § 239 zák. č. 221/24 byl proti rozhodnutí žal. úřadu ve příčině žádosti za navrácení v předešlý stav přípustným další opravný prostředek na min. soc. péče. Žal. úřad označil však nař. rozhodnutí jako v pořadí instančním konečné, vycházeje z právního názoru, že žádost za navrácení v předešlý stav jest posuzovati podle zák. čl. 20: 1901 (§ 9). Ježto však názor tento jest mylný, poněvadž pro navrácení v předešlý stav dlužno použiti specielních ustanovení § 195 zák. č. 221/24, resp. předpisů uher. soud. řádu, nezbylo než nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 7805. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 437-438.