NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 6259.

Stroj, který byl předmětem trestného činu stíhaného podle zákona čís. 71/1935 Sb. z. a n. (o hospodářském vyzvědačství), nelze prohlásiti za propadlý podle § 4, odst. 2 tohoto zákona (§ 281, čís. 11 tr. ř.).
Nalézací soud má podle obdoby předpisů §§ 126, 127 instrukce pro trestní soudy postupovati při vydání stroje takovým způsobem, aby bylo čeleno jeho zneužití k trestným účelům.
(Rozh. ze dne 26. září 1938, Zm I 816/38.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem hospodářského vyzvědačství podle § 2, odst. 1 zákona čís. 71/1935 Sb. z. a n.; z podnětu zmateční stížnosti zrušil však nejvyšší soud podle § 290 tr. ř. z povinnosti úřední rozsudek ve výroku, jímž bylo vysloveno propadnutí pasířského stroje.
Z důvodů:
Z podnětu zmateční stížnosti přesvědčil se soud zrušovací, že nalézací soud při vyměřování trestu vykročil ze své moci trestní, pokud prohlásil pasířský stroj za propadlý ve prospěch státu. Podle § 4, odst. 2 zák. čís. 71/1935 Sb. z. a n., má sice soud při odsouzení pro trestné činy proti tomuto zákonu prohlásiti za propadlý majetkový prospěch, který byl vinníku za spáchání činu přímo nebo nepřímo poskytnut, nebo jeho hodnotu, leč ani tento ani jiný zákon neobsahuje ustanovení, jímž by bylo ospravedlněno propadnutí stroje, o nějž jde, jen proto, že tento stroj byl předmětem stíhaného trestného činu. Rozsudek odůvodňuje svůj výrok také jen tvrzením, že jde o instrumentum criminis, ačkoliv tu ve skutečnosti jde o přímý předmět trestného činu a nikoliv o pouhý nástroj, sloužící k provedení trestného činu, a neuvádí vůbec zákonné ustanovení, jímž by byl zmíněný výrok rozsudku kryt. Ať je propadnutí majetkovým trestem nebo pouhým zabezpečovacím opatřením, může býti vysloveno jen v oněch případech, kde zákon ohrožuje trestný čin i tímto zlem (§ 32 tr. z., srov. Miřička, Trestní právo hmotné, str. 162, Kallab, Trestní právo hmotné, str. 109, Altmann, Kom. I., str. 107, 108, Rittler, Lehrbuch des bst. Strafrechtes, str. 236). I důvodová zpráva k osnově trestního zákona z roku 1937 uznává výslovně, že náš trestní zákon nemá všeobecného ustanovení o propadnutí a že je proto přípustné jen tam, kde je zákon výslovně připouští (str. 262, sl. 2). Podle toho, co tu uvedeno, zatížil tedy nalézací soud rozsudek zmatkem podle § 281, č. 11 tr. ř., pokud vyslovil propadnutí zmíněného stroje. Byť i ten zmatek nebyl žádným z obou obžalovaných uplatněn, bylo k němu podle § 290 tr. ř. přihlížeti z moci úřední a bylo proto zmatečný výrok o propadnutí stroje zrušiti. Bude ovšem na soudu nalézacím, aby podle obdoby předpisů §§ 126, 127 instrukce pro trestní soudy postupoval při vydání stroje takovým způsobem, aby bylo čeleno jeho zneužití k trestným účelům.

Citace:

č. 3398. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 96-97.