Zákon o smlouvě pojišťovací. Ministerstvo spravedlnosti pracuje na osnově zákona o pojišťovací smlouvě. Jedná se především o aktivování některých zákonných předpisů zák. č. 501/1917, které dosud nevešly v účinnost. Novou úpravou má se dostati v prvé řadě větší ochrany pojistníku, ale také pojišťovateli má toto opatření přinésti přesnější úpravu právního poměru vůči pojistníku. Pojistníkovi bude zaručena lhůta, do které musí se vysloviti pojišťovna o jeho návrhu na pojištění. Při tom má býti také zabezpečeno, aby pojistníku byla dána příležitost, aby seznal pojišťovací podmínky, při čemž nemá stačiti prosté odvolání na pojišťovací podmínky, jež jsou obvykle natištěny na blanketu, jak se děje dosud. Rovněž musí býti pojistník výslovně upozorněn na event. odchylky pojistky od návrhu a dána mu možnost odporu, k čemuž jako minimální lhůta má býti stanovena lhůta jednoměsíční. V oddíle o t. zv. lidovém pojištění životním, t. j. o pojištění pro osoby odkázané na denní nebo týdenní výdělek, stanoví se odchylné podmínky od obyčejného pojištění životního, zejména nebude připuštěno soudní vymáhání pojistného; pojistné bude tu lze platiti v obdobích týdenních. V oboru úrazového pojištění bude stanovena přesná lhůta pro splatnost náhrady, čímž má býti zabráněno průtahu výplaty náhrady pojistníkovi. V oboru pojištění škodového bude moci pojistník vzíti pro výpočet odškodnění za základ taxu, pokud je ovšem stanovena, aniž by musel dokazovali poslední pojistnou hodnotu. Pojistníku se zajišťuje v mezích pojištěné částky náhrada nákladů, které vynaložil na odvrácení nebo na zmenšení škody, i tehdy, jsou-li tyto základy bez výsledku, pokud je pojistník mohl pokládati za nutné. Dr. Jindřich.