NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Čís. 880.

Neoprávněné přisvojení si součástek výzbroje a výstroje vojenské v době převratové jest krádeží. (Rozh. ze dne 8. června 1922, Kr I 553/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. února 1921, jímž obžalovaný byl uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171 a 173 tr. zák. a zločinem podílnictví na krádeži dle §§ 185 a 186 a), b) tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Proti odsouzení pro zločin krádeže namítá zmateční stížnost dle čís. 9 a) § 281 tr. ř., že zjištěné jednání obžalovaného nezakládá ani po objektivní ani po subjektivní stránce skutkové podstaty tohoto zločinu; nelze prý posuzovati majetkové delikty v době revolučního převratu tak jako v dobách normálních; nelze prý shledávati krádeže v tom, že obžalovaný v době státního převratu, když se rozpadly fronty, ujel domů ve vojenské uniformě a s věcmi, které náležely k jeho vojenské výzbroji. To se dělo tenkráte všeobecně, a vojáci nemohli ani jinak jednati, ježto neměli občanských obleků. Poněvadž nebyl obžalovaný cestou z fronty přes časté přehlídky pozastaven a věci mu nebyly odňaty, mohl míti z omluvitelného omylu za to, že si smí donesené věci podržeti. Je zde okolnost, vylučující trestnost dle § 2 lit. e) tr. zák. Avšak stížnost jest na omylu, má-li za to, že pro dobu státního převratu neplatil trestní zákon; vždyť právní kontinuita nebyla na území čs. státu ani na okamžik přerušena (zákon ze dne 2. listopadu 1918, čís. 1 sb. z. a n.). První soud sice zjistil, že si obžalovaný přinesl věci v úhrnné hodnotě 358 K 80 h z vojny, zjistil vsak také, že nenabyl jich vlastnictví dovoleným způsobem, nýbrž, že je odcizil z držení vojenského eráru, poukázav zejména na okolnost, že obžalovaný odcizil nejen šatstvo a obuv, nýbrž i jiné předměty, jichž k umožnění návratu z fronty nepotřeboval. Poněvadž rozsudek dále zjišťuje, že je odňal z držení vojenského eráru pro svůj prospěch, v úmyslu zlodějském, jsou zde náležitosti objektivní i subjektivní skutkové podstaty zločinu krádeže. Jednali-li jiní stejným způsobem a přivlastnili-li si bezprávně věci vojenské výstroje, nečiní to jednání obžalovaného beztrestným.

Citace:

č. 880. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 335-336.