Čís. 4134.

Poznámka spornosti.
Stačí, že byla podána žaloba o neplatnost knihovního vkladu a řízení o ní zavedeno, aniž by záleželo na tom, zda jest odůvodněna. Lhostejno, že knihovní právo, jehož porušení se tvrdí, bylo zapsáno ještě ve staréknize pozemkové. K námitce nepřípustnosti pořadu práva pro žalobu, na základě níž žádáno o poznámku, jakož i k nedostatku řádné plné moci nelze hleděti. Pro opravné prostředky platí lhůta osmidenní.
(Rozh. ze dne 10. září 1924, R I 709/24.)
Na základě žaloby, již domáhala se osada Ž. na celé řadě vlastníků nemovitostí ve Velkém Ž. neplatnosti vkladu práva vlastnického k ne- movitosti, zapsané ve vložce čís. 107, žádala osada Ž. o poznámku spornosti. Soud prvé stolice návrh zamítl, rekursní soud poznámku povolil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu tří odpůrců navrhovatelky, dovolací rekurs ostatních odpůrců odmítl.
Důvody:
Knihovní poznámka spornosti podle §u 61 knih. zák. předpokládá, že žalobce byl knihovním vkladem poškozen ve svých knihovních právech a že proto napadá platnost vkladu sporem a žádá, by obnoven byl dřívější knihovní stav. V tomto případě osada Ž., zastoupená starostou politické obce Ž., podala proti celé řadě vlastníků nemovitostí ve Velkém Ž. žalobu, ve které popírá platnost vkladu práva vlastnického, které pro dočasné vlastníky usedlostí, v žalobě uvedených, na nemovitosti, zapsané ve vložce čís. 107 pozemkové knihy kat. obce Velký Ž. podle protokolu o založení nové knihy pozemkové ze dne 16. července 1884, čís. 159 bylo vloženo, a tvrdí, že tímto vkladem byla porušena ve svém knihovním právu vlastnickém k těmže nemovitostem, které podle obsahu téhož protokolu až do založení nové knihy pozemkové připsány byly obci, nyní osadě Velký Ž., a žádá, by onen vklad práva vlastnického prohlášen byl za neplatný, by bylo zjištěno, že vlastníkem sporných nemovitostí jest osada Ž., by žalovaní byli povinni to uznati, nemovitosti ty osadě Ž. vydati а k tomu spolupůsobiti, aby jí ke zmíněným nemovitostem právo vlastnické bylo vloženo, po případě trpěti, by se tak stalo na základě rozsudku. Žalobou touto zahájen byl spor po rozumu §§ 61—64 knih. zák. o neplatnost knihovního vkladu a zpětné převedení knihovního vlastnictví na žalující osadu, takže jsou tu všechny zákonné předpoklady pro knihovní poznámku spornosti podle §u 61 knih. zák., jejíž povolení žalující osada navrhla. Zda tvrzení žaloby jsou pravdiva, zda nynější žalující osada Ž. jest právní nástupkyní původní knihovní vlastnice, obce Velký Ž. a zda jsou splněny podmínky §§ 63—64 knih. zák., nelze řešiti u příležitosti rozhodování o žádané knihovní poznámce spornosti, nýbrž bude předmětem rozhodnutí ve věci samé. Vždyť poznámka spornosti nepředpokládá, že žalobce v zahájeném sporu zvítěziti musí, jak jest z předpisu §u 65 odstavec prvý knih. zák. zjevno. Nerozhodno jest, že knihovní právo, jehož porušení žalující strana tvrdí, zapsáno bylo ještě ve staré knize pozemkové, protože zákon v §u 61 knih. zák. v tomto směru nerozeznává a protože v §u 32 čes. zák. ze dne 5. prosince 1874, čís. 92 z. zák. výslovně se mluví o převodu knihovních práv ze staré do nové knihy pozemkové (viz také rozh. čís. 12.776 Gl. U.). Nerozhodnými jsou také námitky dovolacího rekursu, že prý pro tuto žalobu jest pořad práva vyloučen a že prý k žalobě není oprávněna žalující osada, nýbrž politická obec Ž., jejíž zastupitelstvo prý se na žalobě neusneslo a že ani plná moc právního zástupce nevyhovuje předpisu §u 55 čes. obec. zříz. ze dne 16. dubna 1864, čís. 7 z. zák. První námitka — nehledíc k tomu, zda jest odůvodněna, čili nic, — nemůže býti na úkor povolení knihovní poznámky spornosti, když procesní soud o žalobě 1. rok nařídil a také již konal, tedy žaloby neodmítl, nýbrž podle zákona ji vy- řídil. Kdyby z tohoto důvodu bylo lze rozhodnutí o knihovní poznámce spornosti rekursem napadati, znamenalo by to obcházeti předpis §u 130 odstavec druhý c. ř. s., podle něhož nařízení roku samostatným opravným prostředkem napadati nelze. Tomu svědčí též předpis druhé věty §u 61 knih. zák., podle kterého žádost o poznámku lze podati též u knihovního soudu, jenž není procesním soudem a jemuž zajisté stačí výkaz, že žaloba podle §u 61 knih. zák. byla podána a že o ní zákonné řízení bylo zavedeno (viz také Bartsch Grundbuchsgesetz k §u 61 knih. zák.). Pokud jde o druhou námitku, dlužno odkázati na to, že žalující osada zastoupena jest v tomto sporu starostou politické obce Ž. a že plná moc právního zástupce opatřena jest podpisy tohoto starosty, jeho náměstka, člena obecního zastupitelstva a ještě dvou mužů, jejichž funkce není udána. Bude věcí procesního soudu, by plnou moc dal ve smyslu §u 34 čís. 4 a §u 55 Čes. ob. zříz. doplniti, což podle §§ů 6 a 30 c. ř. s. vždy učiniti může. Dovolacímu rekursu žalovaných Josefa В-a st. a ml. a Antonie B-ové bylo tedy odepříti úspěch. Dovolací rekurs ostatních žalovaných podán byl opožděně. Poznámku spornosti podle §u 61 knih. zák. dlužno vzhledem k čl. XIII čís. 7 uv. zák. k ex. ř. pokládati za prozatímní opatření po rozumu §u 381 ex. ř. Z toho plyne, že pro posouzení rekursní lhůty jsou rozhodnými předpisy §§ 402 a 65 ex. ř., podle nichž lhůta tato činí pouze 8 dní. Usnesení rekursního soudu doručeno bylo stěžovatelům v době od 31. července do 5. srpna 1924, takže rekursní lhůta uplynula 13. srpna 1924, ježto jde o věc feriální (§ 224 čís. 8 c. ř. s. a též čl. XXXVI úv. zák. k с. ř. s.). Dovolací rekurs ohlášen byl telegraficky dne 25. srpna 1924 a došel k procesnímu soudu v písemném vyhotovení téhož dne. Ačkoliv z nezřetelného poštovního razítka nelze vyčisti, kdy byl dán spis na poštu, přece nemohla poštovní doprava zásilky »express« podané trvati déle než jeden den. Byl tedy dovolací rekurs opožděným a měl býti podle §u 78 ex. ř. a §u 523 c. ř. s. již soudem prvé stolice odmítnut (sb. n. s. čís. 1720).

Citace:

č. 4134. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 218-220.