Čís. 6442.


Umoření listin.
Předpis §u 8 nař. ze dne 31. srpna 1915, čís. 257 ř. zák. platí i tehdy, bylo-li navrženo pouze umoření listiny, a nikoliv i kuponů, jež byly při vydání listiny spojeny s pláštěm, ale v čase ztráty byly od něho odděleny.

(Rozh. ze dne 4. listopadu 1926, R II 344/26.)
Návrh na vydání usnesení o konečném umoření akcie soud prvé stolice pro tentokráte zamítl, ježto se jednalo o obligaci, která byla opatřena kupony, posledním kuponem splatným až v roce 1938, takže umořovací lhůta této akcie doposud neuplynula (§ 7 nařízení ze dne 31. srpna 1915, č. 257 ř. z. a vysv. m. v. 313/15). Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Stížnosti nelze přiznati oprávněnosti a stěžovatel se poukazuje na správné odůvodnění napadeného usnesení, jež nebylo vyvráceno vývody stížnosti. Dle výslovného ustanovení § 8 cís. nař. ze dne 31. srpna 1915, čís. 257 ř. zák. o umořování listin nemůže ohlašovací lhůta u listin, k nimž jsou připojeny kupony, skončiti dříve, než uplyne rok ode dne dospělosti posledního vydaného kuponu. Ustanovení toto platí tedy také pro ten případ, bylo-li navrženo pouze umoření samé listiny a nikoliv také kuponu, neboť cit. nař. v tomto směru nijak nerozeznává.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel může míti na mysli jedině rozpor rozhodnutí se zákonem (§ 16 pat. o nesp. říz.). Dovolacímu soudu postačilo k zamítnutí rekursu, že ztracená listina opatřena byla aspoň při vydání podílovými listy (kupony), a nezáleží na tom, že listy ty byly v čase ztráty odděleny od pláště, neboť tím nebyl zrušen právní vztah mezi nimi a pláštěm, jejž má na mysli § 8 nař., mluvě o listinách, k nimž připojeny jsou (v tomto případě byly připojeny) listy podílové. Tomu nasvědčuje i ustanovení § 16 nařízení, zejména odstavec druhý, obsahující předpis ohledně obnovovacího listu (talonu), jenž navrhovateli zůstal i s kupony, dále vysvětlení min. sprav. věstn. z r. 1915 str. 317, v němž poukazuje se na shodné předpisy zákona ze dne 2. července 1868, č. 88 ř. zák. Vzhledem k tomu nesejde ani na výkonu hlasovacího práva ani na zvýšené činnosti soudu spojené s umořením podílových listů, nýbrž rozhoduje tu jedině zájem případného bezelstného nabyvatele nebo držitele listů těch.
Citace:
č. 6442. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 564-565.