NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Ii04
Č. 5004.

Policejní řízení trestní; I. * Promlčecí lhůta § 31 zák. čl. XL : 1879 platí nejen pro zahájení řízení, nýbrž i pro další jeho fáze. — II. * K promlčení jest procesnímu úřadu hleděti z moci úřední.
(Nález ze dne 10. října 1925 č. 13077).
Věc: Adolf S. v N. proti exposituře ministerstva zemědělství o přestupek § 1 a 3 lit. c) zák. čl. XLVI z r. 1895.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem policejního kapitána města Nitry z 11. listopadu 1921 byl st-l uznán vinným přestupkem § 1 zák. čl. XLVI z r. 1895, jehož se dopustil tím, že dával do oběhu sebrané mléko, a odsouzen dle § 3 bod c) cit. zák. čl. s použitím § 21 zák. čl. XL z r. 1879 k peněžité pokutě 200 K jako k trestu hlavnímu a další pokutě 100 Kč jako k trestu vedlejšímu. K odvolání st-lovu zrušil župan župy nitranské rozsudek I. instance a sprostil st-le obžaloby. K odvolání veřejného zástupce byl nař. nyní rozhodnutím rozsudek II. instance zrušen, a ponechán v platnosti rozsudek I. instance.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
St-l byl uznán vinným trestným činem, jejž § 3 lit. c) zák. čl. XLVI z r. 1895 kvalifikuje jako přestupek. Dle § 31 zákona o přestupcích (zák. čl. XL z r. 1879) promlčuje se možnost zahájiti trestní řízení pro přestupek — pokud zvláštní zákon jinak neustanovuje — v šesti měsících. Dle § 108 zák. čl. V z r. 1878, jehož jest ve smyslu § 12 zák. čl. XL z r. 1878 užíti i o přestupcích, přetrhuje se promlčení usnesením nebo opatřením soudu, jež směřuje pro spáchaný přestupek proti pachateli; dnem usnesení nebo opatření počíná se však promlčení znovu. Ježto zákonný článek XLVI z r. 1895 nemá zvláštního ustanovení o promlčení činů trestných dle tohoto zákona, nutno otázku promlčení deliktů trestných dle tohoto zákona posuzovati dle cit. všeobecných předpisů zák čl. XL z r. 1879 a čl. V z r. 1878.
V daném případě byl rozsudek II. instance, jímž st-l byl obžaloby oproštěn, vydán dne 28. února 1922, st-li doručen dne 29. března 1922 a veřej, žalobci — jak ze spisů správních patrno — nejpozději dnem 19. června 1922. I když možno míti za to, že za opatření, jež dle znění § 108 zák. čl. V z r. 1878 směřuje pro spáchaný trestní čin proti pachateli, sluší považovati též doručení rozsudku II. instance veřejném žalobci a nikoliv již vydání tohoto rozsudku a jeho doručení obžalovanému, počalo promlčení trestního činu st-lova, přerušené zmíněným opatřením, znovu nejpozději dnem 19. června 1922. Aby možnost dalšího řízení trestního nebyla vyloučena promlčením, bylo by bývalo nutné, aby ve lhůtě šestiměsíční, počínajíc dnem 19. června 1922, bylo ve smyslu § 108 zák. čl. V z r. 1878 učiněno nové usnesení neb opatření procesního úřadu, které by pro spáchaný přestupek směřovalo proti st-li. Ze správních spisů jest však patrno, že šestiměsíční lhůta, počínající dnem 19. června 1922, proběhla, aniž procesní úřad učinil jakékoliv opatření ve věci st-lova přestupku, a že prvým opatřením vůbec, jež se ve věci st-lova přestupku ode dne 19. června 1922 stalo, bylo samo vydání nař. rozhodnutí žal. úřadem. Nař. rozhodnutí bylo pak vydáno dne 20. března 1924, tedy daleko po lhůtě promlčecí, která končila dnem 19. prosince 1922, tudíž v době, kdy st-lův přestupek byl již promlčen. Ježto pak promlčení trestního činu jest dle nadpisu IX. hlavy a dle úvodní věty § 105 zák. čl. V z r. 1878 důvodem vylučujícím zavedení trestního řízení a tudíž i možnost odsuzujícího rozsudku, měl žal. úřad k nastalému promlčení hleděti z povinnosti úřední. Jestliže tak žal. úřad neučinil a přes nastalé promlčení vynesl výrok st-le odsuzující, dostal se tímto svým postupem do rozporu se zákonem, a bylo proto ke stížnosti — nezákonnost tohoto postupu žal. úřadu vytýkající — zrušiti nař. rozhodnutí již z tohoto důvodu dle § 7 zák. o ss, a nebylo pak třeba zabývati se ostatními námitkami stížnosti.

Citace:

č. 5004. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 304-305.