Za dr. Vratislavem Kalouskem. Dne 5. srpna zemřel v podolském sanatoriu dr. Vratislav Kalousek, ministerský rada ministerstva vnitra a přednosta jeho legislativního oddělení. Odešel s ním výborný politický úředník, ozdoba svého stavu, vynikající právník s velikou literární erudicí a ušlechtilý člověk. V zákonodárném oddělení ministerstva vnitra vykonal mnoho cenné práce a zasloužil se významně o náš stát. Z vlastní zkušenosti poznal jsem vynikající vlastnosti Kalouskovy. Po svém otci, známém českém historikovi prof. Josefu Kalouskovi, zdědil neobyčejnou solidnost a rigorosnost a zvláštní sklon jiti na historické kořeny právních otázek. Osvěžením v úřední práci byla mu činnost literární, jež vedla k pozoruhodným výsledkům. Některé jeho práce mají význam dokumentární. Záhy po svém příchodu do ministerstva vnitra počal Kalousek vyvíjeti obsáhlou odbornou činnost publicistickou. Prvé své práce publikoval ve Věstníku ministerstva vnitra. Některé z těchto prací byly zpracováním materiálu použitého při úřední práci legislativní a mají tedy po této stránce svůj dokumentární význam. Jsou to tyto články: Státní znak republiky Československé (roč. I.), Nástin historického vývoje zřízení krajského v Čechách a zřízení komitátního v Uhrách (roč. H.), Vysvětlivky k zákonu o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti (roč. H.), Ústava republiky Rakouské (roč. П.), Ústava Německé říše (roč. Ш.), Ústava republiky Pruské (roč. Ш.), Přehled zákonodárné činnosti ministerstva vnitra v prvém tříletí (roč. Ш.), Srovnání ústavních listin republik středoevropských (roč. IV.), Rozsah pojmu »bývalá panovnická rodina rakousko-uherská« podle zákona č. 354/1921 Sb. z. a n. (roč. V.), Jak jest upravena v cizích státech inkompatibilita mandátu posla- neckého se zaměstnáním v podnicích výdělečných (roč. VI.), Nynější státoprávní zřízení Maďarska (roč. VI.), O svátcích (roč. VII.), Poznámky k zákonu č. 219/1925 Sb. z. a n., kterým se promíjí překážka platnosti sňatků, při nichž vyhlášky nebo oddavky vykonali duchovní církve československé nebo řecko-východní (roč. VIII.), Judikatura nejvyšších soudů o platnosti nařízení; příspěvek k praksi § 55 úst. list. (roč. VIII.), O deklaratomích zákonech uherských (roč. VIII.), O právech presidenta republiky, jež nejsou výslovně uvedena v ústavní listině (roč. IX.), Zákon o potulných cikánech (roč. IX.), Vznik státu Československého a judikatura (roč. IX.), Zákon o cestovních pasech (roč. X.), O rnimo- řádných opatřeních podle zákona č. 300/1920 Sb. z. a n. a opatřeních podobných (roč. X.), Přehled vývoje ministerstva vnitra (roč. X.), O policejních opatřeních proti obtížným cizincům (noc. XI.), T. G. Masaryk a veřejná správa (roč. ΧΠ.).
Bohatá je také Kalouskova příspěvková činnost pro Slovník Veřejného práva československého. Redakce Slovníku mu ráda svěřovala hesla pracná a odpovědná. Od něho pocházejí tato hesla: Cestování do ciziny, Legitimace občanské, List úřední, Mimořádná opatření, Národní výbor, Pasy cestovní, Policejní úřady státní, Sbírka zákonů a nařízení, Státní území, Svátky (tato dvě hesla vyjdou jako práce posmrtné).
Zvláštní zálibou Kalouskovou bylo obírati se problémy právními, souvislými s historickým vývojem našeho státu, tedy problémy, jež svou spletitostí by každého právníka spíše odrazovaly. Sem patří jeho velmi zdařilé studie: Právní postavní Těšínska za plebiscitu (Hoetzlova Pocta), judikatura o Těšínsku v době plebiscitu (Veřejná správa, roč. 5.), O vojenské diktatuře na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v letech 1919—1922 (Právny obzor, roč. XI.), Nařízení ministerstva pro Slovensko (Právny obzor, roč. XII.), Kdy nabývaly platnosti československé zákony na Podkarpatské Rusi (Háchova Pocta), Dva příspěvky k otázce platnosti právních norem na Podkarpatské Rusi (Veřejná správa, roč. 2.), La formation de l’Etat tchécoslovaque et la jurisprudence (Bulletin de droit tchécoslovaque, roč. П.).
Velkou pozornost věnoval dr. Kalousek otázkám práva ústavního a mezinárodního. К četným citovaným již článkům z těchto oborů, publikovaným ve Věstníku ministerstva vnitra a ve Slovníku veřejného práva československého, možno ještě uvésti: Zákon č. 337/1920 Sb. o mimořádných hospodářských opatřeních a některé zákony podobné (Sborník věd právních a státních, roč. XXX.), Postavení presidenta francouzské republiky podle Pamětí Poincaréových (Moderní stát, roč. V.), Ústava Španělské republiky (Moderní stát, roč. VI.), Rodinný statut dynastie Habsbursko-Lotrinské (Sborník věd právních a státních, roč. XXUL), Omyly při vypovězení války (Časopis Svobodné školy politických naulk, roč. V.), Otázka dvou komor parlamentních (Správní obzor, r. XI.).
Velmi záslužným dílem Kalouskovým bylo sestavení první úplné Bibliografie literatury československého práva ústavního (Sborník věd právních a státních, roč. XXXI.). Cennou praktickou pomůckou byla též Kalouskem zavedená Hlídka časopisů s hlediska práva ústavního, správního a mezinárodního, jež vycházela ve Sborníku věd právních a státních. Kalousek zpracoval léta 1928, 1929 a 1930 (v roč. XXIX., XXX. а XXXI. tohoto časopisů); v jeho díle bylo pak ještě pokračováno (léta 1931 a 1932), pak však tato Hlídka zanikla.
V letech 1924-25 vydal Kalousek pro potřebu četnictva ve dvou dílech Přehled zákonů, nařízení a výnosů platných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Kalousek byl člověk neobyčejně pilný. Živě a důkladně se obíral vědeckou literaturou. Do poslední chvilky měl chuť do práce. Při mé návštěvě v podolském sanatoriu 20. července těšil se, že bude moci v Potštýně provésti pro Sborník českosl. veřejného práva druhou korekturu svého krásného člániku Státní území. Krutý osud tomu nechtěl . . . Poznal jsem málo tak ušlechtilých lidí, jako byl Kalousek. Hoetzel.