Čís. 4849.Postup ve smyslu §§ 134, 101 ex. ř. předpokládá, že dražební řízení dle stavu veřejné knihy jest neproveditelným. Neopravňuje k němu nesouhlas mezi knihovními a skutečným stavem, nýbrž jest v případě tom věcí postiženého brániti se povolení dražby žalobou dle §u 37 ex. ř. nebo postupovati dle §u 170 čís. 5 ex. ř. (Rozh. ze dne 26. března 1925, R II 80/25).K návrhu obce V. přerušil soud prvé stolice dražební řízení ohledně spoluvlastnické polovice dlužníka při domku čp. 248 zapsaném ve vložce čís. 740 obce V., poněvadž bylo zjištěno, že dům čís. 248 ve V. jest nejen ve vložce čís. 740 obce V., nýbrž částečně i na pozemku parc. čís. 696, kterýžto pozemek je vlastnictvím obce V. Rekursní soud návrh zamítl.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:Exekuční žádost zněla na povolení exekuce vnucenou dražbou spoluvlastnické polovice dlužníka při domu čís. 248 ve V. V žádosti uvedený knihovní stav souhlasí dle knihovního výpisu a dle lustra se zápisem pozemkové knihy a byla proto žádaná exekuce povolena. K oznámení obce V. bylo dodatečně konaným šetřením zjištěno, že domek jest nejen ve vložce čís. 740 V., nýbrž částečně i na pozemku č. p. 696, jenž jest vlastnicky připsán obci V. Je tu tedy nesouhlas mezi knihovním a skutečným stavem, nesouhlas ten však neopravňuje soud, by postupoval ve smyslu §§ 134, 101 ex. ř., poněvadž ustanovení ta předpokládají, že dražební řízení dle stavu veřejné knihy jest neproveditelným. Tomu však v tomto případě není, poněvadž z pozemkové knihy uvedený rozpor nevysvítá. Dle ní jest dům ve vložce čís. 740 kat. obce V., dlužníkovi co do polovice vlastnicky připsané, stav knihovní nevykazuje tedy — a to jest s hlediska §u 134 ex. ř. jedině rozhodným— žádné závady, jež by dražební řízení činila neproveditelným. Záleží proto na obci V., chce-li se proti provedení dražby brániti vybavovací žalobou ve smyslu §u 37 a návrhem na odklad exekuce dle §u 42 čís. 5 ex. ř., anebo si aspoň právo své zachovati řádným ohlášením jeho ve smyslu §u 170 čís. 5 ex. ř., jímž by zpravila vydražitele o právu jí příslušejícím a přivodila, že se vydražitel nemůže již odvolávati na důvěru v pozemkovou knihu. V tomto případě bude povinností exekučního soudu, by při dražebním roku oznámil dražitelům před početím dražby skutečný stav věci, a záležeti bude na dražících, jak se po sdělení tom zachovají. Více však nemůže exekuční soud opatřiti v této věci, zejména není důvodu k přerušení dražebního řízení, jež nepřekáží tomu, by knihovní pořádek nebyl kdykoliv zaveden.