Č. 9009.


Rodinné právo. — Řízení před nss-em: (Slovensko): * Stížnost k nss, podaná na rozhodnutí poručenského úřadu 3. stolice o tom, že otec je povinen dle § 95 manž. zák. čl. XXXI:1894 platiti na výživu svého dítěte, vychovávaného v domácnosti rozloučené jeho ženy, je nepřípustnou dle § 105 úst. listiny.
(Nález ze dne 24. ledna 1931 č. 629.)
Věc: Michal K. v Č. proti poručenskému úřadu 3. stolice v Košicích o alimentační příspěvek.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Manželství st-lovo s Naděždou Vasilejovnou C. bylo rozsudkem sedrie v Košicích ze 7. dubna 1925 rozloučeno. V rozsudku vysloveno na konci odůvodnění, že v zájmu nezletilé Elleny K. bylo rozhodnouti, že se spisy zašlou poručenskému úřadu, aby potřebné zařídil. Dne 6. října 1926 podala rozloučená manželka st-lova u poručenského úřadu 1. stolice žádost, aby st-l byl uznán povinným platiti na výživu dítěte nezl. Elleny, která je u žadatelky, měsíčně 400 Kč. Nař. výrokem byl st-1 uznán v pořadí instančním povinným platiti od 1. října 1926 počínajíc na výchovu nezl. dcery Elleny 300 měsíčně. Žal. úřad dovolal se toho, že povinnost st-lova zakládá se na ods. 4 § 95 manželského zákona (čl. XXXI:1894), ježto jde o dítě rozvedených manželů. Co do výše alimentů dovolal se toho, že výše odpovídá platným pravidlům a vyšetřeným majetkovým poměrům rodičů.
Stížnost namítá, že st-li vypláceno je se služným na výchovu dítěte jen 150 Kč měsíčně a že více platiti nemůže. Kdyby však nss shledal, že st-1 má platiti 300 Kč, budiž vysloveno, že 150 Kč má na jméno nezletilé býti ukládáno do sirotčí pokladny.
Zkoumaje z úřední povinnosti, je-li nss k rozhodování o stížnosti té příslušným, shledal nss, že příslušným není a to proto, poněvadž jde o věc patřící podle § 105 úst. listiny do příslušnosti řádných soudů.
Jde o náklady výživného a výchovného pro dítě rozloučených manželů. O nákladech těch stanoví § 95 odst. 4 zák. čl. XXXI:1894 o manželském právu, kterého se i žal. úřad dovolává, že výživné a výchovné náklady společných dětí povinni jsou platiti v poměru důchodů oba rodiče, nestačí-li na to důchod majetku dětí. Povinnost st-lova platiti výživné a výchovné náklady, o níž bylo nař. rozhodnutím v pořadí instancí rozhodnuto, a s povinností tou korespondující nárok nezl. dcery st-lovy je nárokem soukromoprávním, tkvícím v ustanovení zákona o právu manželském. Dle § 95 odst. 1 cit. zák. manželského rozhoduje také soud v rozlukovém rozsudku o výživě společných nezletilých dětí. Ovšem neuzná-li okolnosti ve sporu zjištěné za dostatečné, aby o výživě dětí rozhodl, neučiní ve věci té rozhodnutí a po skončení sporu předloží spisy k cíli opatření poručenské vrchnosti (§ 96 cit. zák.).
Poručenská vrchnost je ovšem úřadem správním, jak to nss, judikuje o jejích rozhodnutích, opětně již uznal. Rozhoduje-li však o otázce povinnosti rozloučeného manžela nésti, resp. přispívati na výživné a výchovné náklady nezletilého dítěte, pak rozhoduje sice poručenská vrchnost v mezích příslušnosti jí § 96 svrchu cit. zák. čl. dané, ale rozhoduje o povinnosti resp. nároku soukromoprávním. V daném případě o rozhodování takové šlo, a žal. úřad výslovně povinnost st-lovu o odst. 4 § 95 manž. zák. opírá. Proti rozhodnutí úřadu správního o nároku soukromoprávním lze se však dle § 105 úst. listiny dovolati nápravy pořadem práva. Skutečnost ta podle § 3 a) zák. o ss vylučuje, aby nss přezkoumal zákonnost nař. výroku a musel proto stížnost odmítnouti pro svoji nepříslušnost.
Citace:
č. 9009. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 271-272.