Čís. 2685.Pomoc k nedokonanému vyhnání cizího plodu jest možná. Podmínkou zločinu vyhnáni plodu (§ 144 tr. zák.), jakož i pokusu tohoto zločinu (§ 8 tr. zák.) a pomáhání k němu (§ 5 tr. zák.) jest, by plod byl v době zákroku živý; stačí však po případě zjištění, že nenastaly takové poruchy v těhotenství, které nasvědčují tomu, že plod byl v době zákroku již odumřelý. Skutková podstata zločinu nedokonaného vyhnání plodu předpokládá, že vstříknuté tekutině byl dán směr do dělohy. (Rozh. ze dne 7. března 1927, Zm I 597/26.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalované do rozsudku krajského soudu v Mostě ze dne 30. srpna 1926, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podle §u 5, 8, 144 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a věc vrátil nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a o ní rozhodl, mimo jiné z těchto důvodů: Zmateční stížnosti, jež uplatňuje důvody zmatečnosti podle čís. 5 a 9 a) §u 281 tr. ř., nelze upříti oprávnění. S hlediska čís. 9 a) §u 281 tr. ř. namítá stížnost, že pomoc k nedokonanému vyhnání cizího plodu je prý právnicky nemožná. V tom směru jest stížnost na omylu. Předpokladem trestnosti jednání, které se jeví jako spoluvina ve smyslu §u 5 tr. zák. je, by hlavní čin, jemuž bylo napomáháno, byl dokonán neb aby předsevzat byl aspoň pokus ku vykonání jeho směřující; ustanovujeť § 5 tr. zák., že zločinu se dopouští nejen sám bezprostřední pachatel, nýbrž každý, kdo .... k bezpečnému vykonání zlého činu přispěl. Podobně tedy jako lze přímému pachateli zlý čin přičítati nejen tehdy, když jej skutečně provedl, nýbrž již, když se oň aspoň pokusil, jest ten, kdo zlému skutku napomáhá, trestným, když je dán na straně přímého pachatele objektivní předpoklad trestnosti, totiž aspoň trestný pokus. Právem však vytýká zmateční stížnost, že rozsudek postrádá zjištění, že plod D-ové byl v době zásahu živým, kteréžto zjištění jest podmínkou zločinu vyhnání plodu, jakož i pokusů tohoto zločinu a po- máhání k němu, neboť na mrtvém plodu nelze vůbec ani zločinu toho ani pokusu jeho se dopustiti. V tomto směru může ovšem býti postačitelným zjištění, že nenastaly takové poruchy v těhotenství, které by nasvědčovaly tomu, že plod byl v době zásahu již odumřelý. Poněvadž však ani to nebylo zjištěno, jest tu nedostatek zjištění pojmové známky skutkové povahy zločinu podle §u 144 tr. zák. a jest proto zmatek podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř. odůvodněn. Jinak neprovádí však zmateční stížnost hmotněprávního zmatku podle §u 281 čís. 9 a) tr. ř. po zákonu, neboť nedrží se při svých vývodech zjištění prvého soudu. Stížnosti dlužno však přiznati oprávnění též, pokud napadá rozsudek formálním zmatkem podle čís. 5 §u 281 tr. ř. Nalézací soud zjistil, že Adelaida H-ová Bedřišce D-ové do její pochvy vsunula gumovou rourku a tekutinu vstříkla, že gumová rourka (kathéter) jest prostředkem absolutně způsobilým k odehnání plodu ze života, že H-ová věděla o těhotenství D-ové a předsevzala zákrok úmyslně, by vyhnala plod Bedřišky D-ové, a učinil z těchto předpokladů závěr, že výrok o vině jest odůvodněn. Soudní znalec však uvedl, že způsob zásahu není přesně zjištěn, že zavedení kathétru jest jenom tehdy účelným, byl-li zaveden krčním žlábkem do dutiny dělohy a byla-li při tom vstříknuta tekutina, a že takový postup byl způsobilým prostředkem k vyhnání plodu. Soud nedržel se však při svém zjištění tohoto posudku, nezjistil, zda tekutina byla vstříknuta do dutiny dělohy, neb aspoň sice do pochvy, avšak směrem do dělohy neb alespoň směrem do ústí dělohy, ačkoli znalecký posudek má patrně ten smysl, že jen za těchto předpokladů jest kathéter a vstříknutí tekutiny prostředkem k vyhnání plodu in abstracto způsobilým. Odchýlil-li se nalézací soud od onoho znaleckého posudku, aniž uvedl pro svoje odchylné stanovisko důvodů, vytýká mu stížnost právem nedostatek důvodů podle čís. 5 §u 281 tr. ř. Další odůvodnění souhlasí s důvody rozhodnutí sb. n. s. č. 2595, na něž se poukazuje.