Čís. 12444.Při dožádání o přísežný výslech podle §§ 301 a 340 zákona o přímých daních ze dne 15. června 1927, čís. 76 sb. z. a n., jde o procesní úkon, upravený civilním soudním řádem. Platí tu proto co do přípustnosti opravných prostředků předpisy civilního soudního řádu, nikoliv předpisy nesporného řízení. (Rozh. ze dne 16. března 1933, R I 137/33.) Berní úřad požádal okresní soud, by vzal do přísahy Barboru L-ovou o jejím tvrzení, že svršky zabavené berní exekucí jsou jejím vlastnictvím. Barbora L-ová navrhla, by dožádání bylo zamítnuto pro nedostatek aktivní legitimace dožadujícího úřadu, dále vzhledem k zahájenému spornému řízení v téže věci u příslušného soudu, jakož i by bylo dožádání odmítnuto pro místní nepříslušnost. Soud prvé stolice nevyhověl návrhu Barbory L-ové. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs Barbory L-ové.23* Důvody: Předem jest uvážiti přípustnost dovolacího rekursu. Stěžovatelka ji nesprávně opírá o § 46 zákona o nesporném řízení čís. 100/31. Tohoto zákona lze užíti podle § 1 téhož zákona, má-li podle zákonných předpisů býti postupováno v řízení nesporném. Ale není zákonného ustanovení, podle něhož by měl dožádaný soud při právní pomoci ve věcech berních postupovati podle zásad nesporného řízení. Proto nelze přípustnost dovolacího rekursu opírati o ustanovení § 46 zákona o nesp. říz. Třebaže nejde přímo o usnesení v exekučním řízení, t. j. v řízení upraveném exekučním řádem, jde přece o usnesení ve věcech občanských, jak je mají na zřeteli ustanovení jurisdikční normy. To plyne již z názvu zákona (jurisdikční normy) a uvozovacího zákona k ní. Tyto zákony zákonodárce sám nazývá zákony o vykonávání soudní moci a o příslušnosti řádných soudů v občanských věcech právních. K těmto občanským právním věcem náleží poskytování právní pomoci jiným úřadům než řádným soudům, jakž plyne ze čl. XIII uvozovacího zák. k j. n. a z § 301 a 340 zákona o přímých daních. Při dožádání o přísežný výslech podle zákona o přímých daních jde o provedení důkazu ve formách předepsaných civilním řádem soudním, tedy o procesní úkon upravený civilním soudním řádem. Jde-li však o takový úkon, není podle § 528 c. ř. s. do souhlasných usnesení o něm přípustný dovolací rekurs. Nebyl by přípustný ani, kdyby šlo o usnesení ve věci exekuční podle exekučního řádu. Nepřípustnosti rekursu svědčí ostatně i zákon o nejvyšším soudě ze dne 16. dubna 1919, čís. 210 sb. z. a n. § 3 a 5 písm. f). Podle něho se připouští ve věcech právní pomoci dovolací rekurs k nejvyššímu soudu jen zcela výjimečně.