NPD documents search: Naše právo a stát (1928) - Vývoj sociálního pojištění v Československu

Čís. 4132.

Porušení předpisu § 271 tr. ř. je zmatkem čís. 3 § 281 tr. ř. jen, nebyl-li o hlavním přelíčení sepsán vůbec protokol.
Strany mohou se dožadovati opravy protokolu až do zrušovacího líčení. — Čís. 4132 —
Zrušovací soud může podle § 6 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. z roku 1878 naříditi po případě i opravu (doplnění) protokolu o hlavním přelíčení.
Zrušovací soud, vyhovuje odvolání do výroku, že může býti kdo po odpykání trestu držán v robotárně, může po případě vrátiti věc soudu prvé stolice k novému rozhodnutí.
(Rozh. ze dne 9. dubna 1931, Zm I 130/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského trestního soudu v Praze ze dne 16. ledna 1931, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 203 tr. zák., vyhověl však jejímu odvolání z výroku, že může býti po odpykání trestu držána v robotárně, výrok ten zrušil a vrátil věc nalézacímu soudu, by v tomto směru znova jednal a rozhodl, mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční stížnost byla provedena na základě neúplného protokolu o hlavním přelíčení a rozsudku, v němž byla psací chyba, dne 7. února 1931. Hledíc k tomu a k novému doručení opraveného opisu rozsudku jest považovati i dodatek ke zmateční stížnosti ze dne 20. března 1931 za včas provedenou součást původní zmateční stížnosti. Stížnost vytýká rozsudku zmateční důvod podle § 281 čís. 3 a 4 tr. ř., že doplnění protokolu o hlavním přelíčení bylo provedeno opožděně a bez slyšení stěžovatelky a pravoplatně zproštěného Oskara H-e; protokol o hlavním přelíčení má prý býti na dobro hotov před započetím lhůty k provedení zmateční stížnosti, a původní protokol byl prý správný. Zmateční důvod podle § 281 čís. 4 tr. ř. postrádá vůbec podkladu, ana ani stížnost netvrdí, že byl v tomto směru návrh obžalované soudem zamítnut, neb že nebyl takový návrh vyřízen. Zmatečností podle § 281 čís. 3 tr. ř. lze pro zanedbání předpisu § 271 tr. ř. napadati rozsudek jen, nebyl-li o přelíčení sepsán vůbec protokol, jak tomu bylo v případě, jehož se týká rozhodnutí čís. 2859 víd. sb. Z toho, že zákon v § 271 tr. ř. v prvém odstavci v poslední větě praví, že strany mohou pro zachování svých práv žádati, by ty které věci byly v protokolu zjištěny, a z posl. odstavce § 271 tr. ř. jest usuzovati, že stranám přísluší do jisté míry kontrola protokolování, v tom směru, že jest se dožadovati opravy protokolu, a to, jak již vídeňský nejvyšší soud vyslovil, až do zrušovacího líčení (Ö. R. 500). Podle § 6 zák. ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 má pak Nejvyšší jako zrušovací soud právo žádati vysvětlení o tvrzených porušeních formy (§ 281 čís. 1—4 tr. ř.), po případě opravu protokolu. Takovou opravu jest provésti soudním usnesením, a nemusí býti o ní slyšeny strany. Stranám jest pak volno do takových usnesení podati dozorčí stížnost podle § 15 tr. ř. ve lhůtě k tomu soudem stanovené. V souzeném případě se stěžovatelka této stížnosti výslovně vzdala, a jest proto za základ vzíti protokol o hlavním přelíčení v tom doslovu, jak byl opraven. Není proto zmateční důvod podle § 281 čís. 3 tr. ř. opodstatněn, a padá tím i výtka, že soud opřel své rozhodnutí o skutečnosti, které nevyplynuly z průvodního řízení při hlavním přelíčení, najmě, ana obžalované běžela nová lhůta k provedení zmateční stížnosti od doručení opraveného opisu rozsudku. Odůvodněno jest odvolání obžalované z výroku, že může býti po odpykání trestu držána v robotárně; nalézací soud odůvodnil tento výrok poukazem k ustanovení čl. II b) zák. čís. 102/29 sb. z. a n., nezjistil však ani, zda činy, které jsou předmětem tohoto rozsudku, byly spáchány z pohnutek v zákoně uvedených, ani, zda činy, pro něž si stěžovatelka v posledních pěti letech tresty odbyla, byly spáchány z takových pohnůtek. Bylo proto a vzhledem k příkazu § 190 odst. prvý tr. ř., podle něhož všechny úřady v trestním řízení súčastněné jsou povinny působiti ke všemožnému zkrácení vyšetřovací vazby, výrok ten zrušiti a věc vrátiti nalézacímu soudu, by o možnosti držeti odsouzenou v robotárně znovu jednal a rozhodl.

Citace:

Ze Sbírky zákonů a nařízení.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1930, svazek/ročník 11, číslo/sešit 3, s. 102-102.