NPD documents search: Váž. tr., 11 (1929)

Č. 6944.

Pensijní pojišťování: * Činnost zaměstnance, jenž vede registraturu, je kupeckou činností ve smyslu § 1., odst. 2. lit. b) zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb.
(Nález ze dne 3. prosince 1927 č. 25329).
Prejudikatura: Boh. 4112/24 adm.
Věc: Všeobecné pensijní ústav v Praze (zást. řed. Dr. Frant. Klučina) proti ministerstvu sociální péče stran pensijního pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyhověl žal. úřad odvolání firmy Epiag a Josefa S., jímž brojili proti rozhodnutí zsp-é v Praze z 5. června 1924, a vyslovil, že Josef S. ve svém zaměstnání registrátora u firmy »Epiag« nepodléhá pens. pojištění. V důvodech uvedeno, že práce, které S. koná, dlužno považovati za práce manuelní a mechanické, převážně podřízeného rázu, jichž vykonavatele nelze považovati za obchodní pomocníky podle zák. ze 16. ledna 1910 č. 20 ř. z.; práce takové nezakládají dle § 1, odst. 1 pens. zák. pojistné povinnosti.
O stížnosti uvážil mss toto:
Jak nss ustáleně judikuje, rozuměti je službami kupeckými ve smyslu zák. o obch. pom. ony služby, jež konány jsou u kupce ve smyslu obch. zák. a jež vyžadují určitého výcviku, určité znalosti a určité pohotovosti, čili t. zv. signatury kupecké (srovn. nál. Boh. 4112/24 adm.). — Zda činnost toho kterého zaměstnance vyžaduje této t. zv. kupecké zdatnosti, jest ovšem v každém jednotlivém případě posouditi dle různých okolností skutkových.
V daném případě bylo zjištěno, že firma »Epiag« pro ukládání své obchodní korespondence, faktur a pod. zřídila si zvláštní registraturu, v níž zaměstnán je jedině Josef S., jehož činnost se pracemi v registratuře úplně vyčerpává. Dle výpovědi S-ovy, jejíž správnost potvrdili svědci vedení zaměstnavatelkou, je úkolem S-ovým, aby dopisy, faktury a pod., dodané mu kanceláří, zakládal do různých map, opatřených přísluš, nápisy. Zakládání to děje se dle dat a čísel, jež vyznačuje na dopisech a fakturách kancelář. Na počátku roku, je-li toho potřeba, zařizuje S. i nové mapy. Jak S. sám udal, je účelem takto založené a vedené registratury, aby v případě potřeby příslušný dopis po případě faktura ihned byly nalezeny, a S. obstarává i vybírání takového potřebného spisu.
Z toho, že pro obstarávání těchto prací v registratuře firma »Epiag« zaměstnává zřízence, jehož jediným úkolem jsou svrchu vylíčené práce registraturní, je nepochybně zjevno, že jde o registraturu většího rozsahu. Vedení takové registratury, t. j. zakládání dopisů, faktur atd. do jednotlivých různě označených map a rychlé, dlouhého hledání nevyžadující vybírání potřebného dopisu, resp. faktury z ní vyžaduje dle názoru nss-u podrobné znalosti celého zařízení registratury, určitého výcviku při zakládání spisů do příslušné, pro ten který druh určené mapy a značné pohotovosti, jež nutná je zejména k tomu, aby žádaný dopis, resp. faktura bez dalších průtahů byl nalezen. Činnost registrátora S. vykazuje tedy ony znaky, jež tvoří signaturu kupeckou, a slušelo ji proto hodnotiti jako službu kupeckou. O tom, že S. jiných prací nekonal, není sporu.
Jestliže žal. úřad tuto činnost neuznal za činnost kupeckou, nýbrž hodnotil ji jako práci podřízenou, jejíž vykonatelé nepovažují se za obch. pomocníky dle zák. č. 20/10 a vyslovil-li proto, že S. pens. povinnosti pojistné nepodléhá, posoudil sporný případ s hlediska právního mylně.

Citace:

č. 6944. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 580-581.