Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 1
PDF

Čís. 3373.


Bylo-li zažádáno o odklad exekuce vyklizením dle zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 86 sb. z. a n., nelze se před rozhodnutím o onom návrhu domáhati odkladu exekuce dle §u 42 ex. ř. vzhledem k zahájenému sporu o nepřípustnost exekuce.
(Rozh. ze dne 8. ledna 1924, R II 490/23.) Dne 19. září 1923 zažádal povinný za odklad exekuce vyklizením
dle zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 86 sb. z. a n. O návrhu bylo zahájeno řízení a, dříve ještě, než bylo skončeno, podal dlužník dne 9. října 1923 žalobu oposiční a současně žádal za povolení odkladu exekuce. Soud prvé stolice tomuto návrhu na odklad vyhověl, гekursní soud návrh zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení odpovídá zákonu i spisům. Zamítnutým návrhem domáhal se žalobce jako povinná strana odkladu exekuce vyklizením bytu jím používaného. Pokud jde o exekuci vyklizením najatých neb používaných místností, byly podmínky odkladu stanoveny zákonem ze dne 25. dubna 1923, čís. 86 sb. z. a n. Je proto o návrhu na odklad této exekuce rozhodovati jedině podle tohoto zákona. Žalobce zažádal
již před podáním žaloby a s ní spojeného návrhu na odklad exekuce podle §u 42 ex. ř. o odklad téže exekuce podle uvedeného zákona ze dne
26. dubna 1923, rekursní soud právem nevyhověl pozdějšímu zbytečnému návrhu s poukazem na tento předchozí návrh, o němž bylo zvláště jednáno. Je tudíž usnesení rekursního soudu správné i po té stránce, že pozdější návrh nebyl zamítnut pouze pro tentokráte.
Citace:
Č. 8511. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 546-548.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).