Čís. 16373.

Železniční zaměstnanci (vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n.).
Změna služebního poměru pomocného zaměstnance ve služební poměr zřízence československých státních drah (§ 135, odst. 1, řeč. vlád. nař.) nastává již splněním zákonného předpokladu vytčeného v § 135, odst. 1, uved. vlád. nař., t. j. že pomocný zaměstnanec ztrávil dvanáct let nepřerušené uspokojivé služby ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance, aniž jest k změně potřebí vyhlášky v úředním listě čs. železniční správy.
Železniční správa není oprávněna stanoviti pro uvedenou změnu služebního poměru jiné podmínky, než jsou vytčeny v uvedeném zákonném předpise, zejména vyhraditi si možnost znovu změniti služební poměr zřízence ve služební poměr pomocného zaměstnance.
(Rozh. ze dne 7. října 1937, Rv I 2226/37.)
Srovn. rozh. 13895, 15040, 15516, 15223 Sb. n. s.
Žalobce nastoupil službu u železnice jako dělník dne 16. února 1908 ve stanici Z. Stal se členem provisního fondu bývalých rakouských státních drah, počínajíc dnem 1. října 1909. Dne 25. dubna 1919 vystoustátních drah, počínajíc dnem 1. října 1909 pil jako pomocný zaměstnanec ze služeb čs. státních drah, byl však opět přijat podle své přihlášky dne 26. dubna 1919 a stal se členem pensijního fondu československých státních drah. Hledíc na to, že mu byla započtena doba jeho členství v uvedeném provisním fondu, počítá se jeho členství v pensijním fondu československých státních drah od 1. ledna 1911. Žalobcův služební poměr pomocného zaměstnance byl změněn ve služební poměr zřízence československých státních drah a tato změna byla uveřejněna v Úředními listě ředitelství státních drah v P. ze dne 21. října 1933, č. 23. Uveřejněný v něm přestup byl však zrušen opravou v témže Úředním listě že dne 4. listopadu 1933, č. 24. Dne 20. září 1933 byla žalobci dána čtrnáctidenní výpověď. V době skončení služebního poměru výpovědí byl žalobce členem pensijního fondu československých státních drah, 22 let, 9 měsíců a 4 dny, t. j. zaokrouhleně 23 let. Tvrdě, že ve smyslu § 135 vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. jest postaven na roveň zaměstnancům státních drah, uvedeným v I. díle uved. vlád. nař., a že má nárok na pensi podle § 7 č. 1 stanov pensijního fondu československých státních drah, domáhá se žalobce žalobou zjištění, že má proti žalovanému státu (železniční správě) nárok na vyplácení pense 708 Kč měsíčně a že žalovaný jest povinen zaplatili žalobci na nedoplatku pense 25524 Kč s přísl. Proti žalobě namítl žalovaný stát mimo jiné, že se v Úředním listě č. 23 uveřejněná změna služebního poměru v poměr zřízence stala s výhradou možné změny. Tato vyhrazená změna byla pak provedena opravou, když byly zjištěny proti žalobcovi jeho protistátní činy a jeho smýšlení, pro které byl žalobce podle § 17 pracovního řádu vypověděn. Byla tudíž změna služebního poměru podle učiněné výhrady odvolána a žalobce se proto nemůže odvolávati na § 7, odst. 1, stanov pensijního fondu, neboť pro něho platí jen ustanovení § 7, odst. 3, řečených stanov. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Odvolací soud dospěl stejně jako prvý soud k závěru, že žalobce má nárok na pensi podle § 7 č. 1 stanov pensijního fondu čs. státních drah. V § 135 vl. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. se stanoví, že se pomocní zaměstnanci po 12leté službě staví na roven zřízencům a že se tento nový služební poměr počíná dnem po dovršení 12leté služby. Žalobce byl spolu s jinými oznámen k přeřadění do uvedeného nového poměru a ředitelství státních drah tuto změnu také vyhlásilo v Úředním listě s platností od 20. května 1933. Z toho vyplývá, že byly u žalobce splněny k rozhodujícímu dni všechny podmínky přeřadění a že má od 20. května 1933 nabyté právo, že jest jej pokládati za pomocného zaměstnance v poměru zřízence od dotčeného dne. Vyhláška o tom v Úředním listě není povahy konstitutivní, nýbrž jen deklaratorní, ba spíše jen evidenční, ježto nárok má svůj základ již v § 135 uved. nař. Proto výhrada možné změny, obsažená v Úředními listě, se nemůže týkati nabytého již práva a toto právo nemohlo býti účinně odvoláno jednostranným aktem železniční správy, nýbrž jen za podmínek, za kterých může býti definitivní zaměstnanec ze služby propuštěn. Vyšly-li dodatečně proti žalobci najevo skutečnosti, vzbuzující pochybnosti o jeho politické spolehlivosti, nemohla výpověď služebního poměru zrušiti poměr ten tak, že by žalobce pozbyl i nároku na pensi podle § 7 č. 1 stanov, nýbrž nastal tu účinek, jako by byl dán do výslužby; zrušení služebního poměru bez nároku na pensi mohlo by nastati jen za podmínek služebním řádem stanovených, což však dosud vysloveno nebylo (na příklad podle § 92 služ. řádu). Správnost vyloženého stanoviska je patrná i z této úvahy: Kdyby se byla vyhláška v Úředním listě stala na př. začátkem července 1933, tedy před zahájením vyšetřování proti žalobci, nebyla by mu mohla býti dána výpověď pro podezření z protistátního smýšlení, nýbrž mohlo by se proti němu postupovati jen podle služebního řádu. Z toho, co uvedeno, plyne, že prvý soud právem přiznal žalobci nárok na pensi podle § 7 č. 1 stanov a odvolání nemůže míti úspěch.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Zbývá jen přezkoumati otázku, zda žalovaný byl oprávněn služební poměr žalobcův, změněný podle § 135 vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. ve služební poměr zřízence čs. státních drah, znova změniti v dřívější služební poměr pomocného zaměstnance, když si takovou změnu vyhradil při přeměně podle § 135 řeč. vlád. nař. Popřel-li odvolací soud oprávnění žalovaného k dotčené změně žalobcova služebního poměru, vyhovuje jeho rozhodnutí zákonu a shoduje se se zásadami, vyslovenými již v rozhodnutích nejvyššího soudu v č. 13895, 15040, 15516, 15223 Sb. n. s., k nímž stačí pro stručnost odkázati, a jest jen ještě dodati: Předpokladem změny služebního poměru pomocného zaměstnance ve služební poměr zřízence čs. státních drah podle § 135 vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. jest dvanáct let nepřerušené uspokojivé služby, ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance. Splnil-li pomocný zaměstnanec uvedený předpoklad, »staví se — podle doslovu § 135 vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. — co do služebního poměru na roveň« zřízencům čs. státních drah, o nichž jedná první část vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. Již tedy z doslovu § 135, odst. 1, řeč. vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. vyplývá, že změna služebního poměru pomocného zaměstnance ve služební poměr zřízence čs. státních drah nastává již tím, že splněn byl předpoklad dvanáctileté nepřerušené uspokojivé služby ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance a že k takovéto změně není potřebí vyhlášky v Úředním listě čs. železniční správy. Není-li však třeba vyhlášky, nemá právního významu ani to, že u žalobce byla změna jeho služebního poměru ve služební poměr zřízence čs. státních drah v Úředním listě vyhlášena s výhradou možné změny, neboť železniční správa nebyla hledíc na jasné ustanovení § 135, odst. 1, vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. oprávněna stanoviti pro změnu žalobcova služebního poměru ve služební poměr zřízence čs. státních drah jiné podmínky, než jsou v dotčeném ustanovení určeny, a nemohla si vyhraditi rozhodnutí o tom, zda v žalobcově osobě byly splněny nějaké podmínky, které by byla sama stanovila ještě jako předpoklad změny jeho služebního poměru v poměr zřízence čs. státních drah. Ani výhradou žalovaného o možné změně v žalobcově služebním poměru, ani užitím takovéto výhrady a zrušením změny žalobcova služebního poměru, vyhlášené v Úředním listě, nebyl tudíž dotčen po právu již ustanovením § 135 vlád. nař. č. 15/1927 Sb. z. a n. založený nárok na změnu jeho služebního poměru v poměr zřízence čs. státních drah.

Citace:

č. 16373. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 312-315.