Čís. 13922.


Zákon proti nekalé soutěži ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.
Ustanovení § 15 (3) zákona má na mysli jen a výlučně žaloby zdržovací a odstraňovací, nejsou tím však dotčeny nároky na náhradu škody, odškodného, útrat sporu a uveřejnění odsuzujícího rozsudku.

(Rozh. ze dne 5. listopadu 1934, R I 978/34.)
Žalobou Ck I 299/33 domáhal se žalující elektrárenský svaz na žalovaném elektrárenském svazu, by bylo uznáno právem, 1. že žalovaný jest povinen zastaviti dodávku elektrické energie do katastru obce P.; 2. zaplatiti žalující straně jménem náhrady škody za dobu od 11. června 1933 do 25. listopadu 1933 124000 Kč, s 5% úroky od 28. listopadu 1933 do zaplacení; 3. že žalující straně přísluší proti žalovanému právo na náhradu škody, vzcházející po dobu, pokud žalovaný dodává elektrickou energii do katastru města P.; 4. že žalovaný jest povinen zaplatiti žalující straně odškodné 25000 Kč; 5. že se žalující straně přiznává oprávnění uveřejniti pravoplatný rozsudek do jednoho měsíce na útraty žalovaného v časopisech v žalobě uvedených. Soud prvé stolice odmítl celou žalobu pro zahájení sporu Ck I 155/33 s poukazem na § 15 zákona proti nekalé soutěži. Rekursní soud vyhověl částečně rekursu žalobcovu a změnil napadené usnesení v ten rozum, že zamítl námitku zahájené rozepře potud, pokud se žaloba pod 2.—6. domáhala zaplacení po případě vrácení náhrady škody, odškodného, práva na uveřejnění rozsudku a soudních útrat, a soudu prvé stolice uložil, by o této žalobě v takto obmezeném rozsahu dále jednal; ohledně žalobního žádání pod 1., domáhajícího se zastavení dodávky elektrické energie do katastru města P. napadené usnesení potvrdil. Důvody: Rekurs žalující strany je důvodný, pokud se žaloba domáhá náhrady škody po případě odškodnění a dalších s tím souvisejících výroků. Paragrafem 15 zák. jest zakázáno jen podání dalších žalob zdržovacích a odstraňovacích, nikoli však další žaloby o náhradu škody, jejíž určení a vymáhání je zcela samostatným nárokem ohroženým nad to podle § 23 případným jeho promlčením. Uplatňování tomu nevadí ani námitka zahájené rozepře podle předpisu c. ř. s., neboť jde podle tvrzení žaloby o nový nekalý čin žalované strany, o zařízení dodávky elektrické energie proti pouhé nabídce k tomu směřující a předchozí žalobou sub Ck I 155/33 pozastavené, a nad to i o jiný nárok, podmíněný vedle nekalého jednání samého ještě dalšími skutkovými předpoklady, které při prvější žalobě nepřicházejí v úvahu, takže soud prvé stolice se mýlí, maje za to, že nároky 2—6 žalobní prosby jsou pouhým příslušenstvím nároku 1. v žalobě č. j. Ck I. 155/33 již vymáhaného. Skutkový podklad je jen částečně stejný a tato okolnost může míti význam jen pro spojení obou žalob k současnému projednání podle § 187 c. ř. s. nebo pro přerušení podle § 190 c. ř. s. Ovšem, pokud se žaloba domáhá pod 1. zastavení dodávky elektrické energie, jest nárok ten totožný s žalobním nárokem, již pod Ck I 155/33 uplatňovaným a domáhajícím se výroku o zdržení se nabídky a dodávky elektrické energie, a rekurent neprávem tvrdí, že nová žaloba je žalobou odstraňovací, kdežto prvá žalobou zdržovací. Zákaz dodávky je nárokem zdržovacím, odstraňovací žaloba musila by se domáhati odstranění různých zařízení dodávku umožňujících, což však žaloba v souzeném případě nežádá.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací soud poukazuje na správné odůvodnění rekursního soudu, k němuž vzhledem k vývodům dovolacího rekursu dodává: § 15 zákona proti nekalé soutěži má na mysli jen a výlučně žaloby zdržovací a odstraňovací. Pod čís. 2 až 6 žaloby zažalované nároky na náhradu škody, odškodného, útrat sporu a uveřejnění odsuzujícího rozsudku nejsou proto ustanovením § 15 dotčeny, ježto tu jde o samostatné nároky, jež lze bez zřetele na nárok zdržovací neb odstraňovací, z něhož jsou odvozovány, kdykoli úplně samostatně uplatňovati.
Citace:
Čís. 13922.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 324-325.