Č. 590.

Vyživovací příspěvek: * K nákladům nutné výživy patří také náklady na přiměřenou výchovu a vzdělání osob, pro něž se vyživovací příspěvek žádá.
(Nález ze dne 22. listopadu 1920 č. 3983). Věc: Anna Šimáňová v Hájku (adv. Dr. Art. Korneli z Mladé Boleslavi) proti zemské vyživovací komisi v Praze o vyživovací příspěvek.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím odepřen byl v pořadu instančním synu stěžovatelčinu Jaroslavu od 1. října 1919 vyž. příspěvek, jenž do té doby byl poskytován za otce, jenž v roce 1915 povolán byl k službě vojenské. Zastavení odůvodněno tím, že jeho výživu nelze již pokládati za ohroženu.
O stížnosti proti tomu podané nejvyšší správní soud uvážil toto:
Jak ze spisů je zřejmo, byl stěžovatelčinu synu Jaroslavovi, studujícímu na evangelickém učitelském ústavě v Čáslavi, vyživovací příspěvek zastaven z toho důvodu, že dle udání matčina požívá stipendia a je vydržován svým dědečkem. O těchto okolnostech jest úřední záznam ve spisech.
Ve svém odvolání k II. stolici stěžovatelka uvedla, že by odnětím příspěvku synovi byla donucena vzíti jej ze studií, čemuž rozuměti jest tak, že by bez onoho příspěvku pro syna nemohla hraditi náklad na jeho studie. Náklad na přiměřené vzdělání nelze však podle názoru nejvyššího správního soudu vylučovati, jde-li o posouzení otázky, je-li zajištěna výživa nezletilých příslušníků povolaného, kteří dosud výdělečně činní nejsou. Se zřetelem k onomu tvrzení v odvolání a ježto uvedený záznam ve spisech určité údaje o výši a způsobu podpor Jaroslavu Š. dědem poskytovaných neobsahuje, bylo věcí úřadu odvolacího, aby v tomto směru řízení doplnil, neboť teprve, kdyby opíral se o zjištěni těchto skutečností, měl by úsudek úřadu, že výživa Jaroslava Š. již ohrožena není, dostatečnou oporu. Poněvadž žalovaný úřad opomenul skutkový základ svého rozhodnutí takto doplniti, shledal nejvyšší správní soud provedené řízení vadným a zrušil proto naříkané rozhodnuti na něm založené podle § 6 zákona o správ. soudě.

Citace:

č. 590. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 694-695.