NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6542.

Živnostenské právo. — Administrativní řízení (Slovensko): I. O postavení sousedů v konsensním řízení podle § 40 živn. zák. č. 259/24. — II. Jak jest naložiti v konsensním řízení takovém se soukromoprávními námitkami?
(Nález ze dne 12. května 1927 č. 7818.)
Věc: Firma G. et Comp. ve S. proti ministerstvu obchodu o živnostensko-právní schválení elektrického zařízení.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Vynesením z 21. března 1925 zaslal referát min. veř. prací v Bratislavě okr. úřadu v P. projekt transformační stanice, která má býti zřízena v kasárnách ve S., a sdělil, že projekt tento mu předlo- žilo čsl. voj. zem. stav. ředitelství pro Slov. Ve vynesení bylo dále uvedeno, že referát prozkoumal tento projekt s hlediska ochrany zájmů veř. a soustavné elektrisace podle § 27 zák. č. 438/19 a shledal, že ne- jen není námitek proti jeho povolení, nýbrž veř. zájem vyžaduje, aby bylo na základě předchozího kom. řízení podle zák. či. XVII : 1884 po- volení ke zřízení zmíněné transformační stanice uděleno, budou-li přes- ně dodrženy předpisy a normálie ESČ.
Výměrem ze 17. září 1925 udělil okr. úřad ve S. s hlediska živn. po- licie žádané povolení ke zřízení zmíněné transformační stanice a připo- jení jejímu na přespolní vedení elektrárny Tatranských elektrických drah v H. Námitky, kterými st-lka, poukazujíc na smlouvu uzavřenou s obcí S., dle níž bylo st-lce na 30 let vyhrazeno výlučné právo dodávati v obvodu této obce elektrický proud, domáhala se, aby žádaný konsens byl odepřen, byly zamítnuty. — Nař. rozhodnutím nebylo v pořadu in- stančním vyhověno odvolání stěžující si firmy a byla se svými námit- kami odkázána na pořad práva.
O stížnosti uvážil nss toto: — — — —
Podle spisů žádalo voj. zem. stav. velitelství pro Slov., aby pro elektrárnu Tatranských drah v H. bylo uděleno s hlediska živn. policie povolení k jejímu rozšíření. Žádaný konsens byl udělen a námitky st-lčiny, jimiž uplatňovala práva ze soukromoprávní smlouvy uzavřené s obcí S., byly odkázány na pořad práva. Tím odepřel žal. úřad o námitkách věcně rozhodnouti, čehož se st-lka v řízení konsensním domáhala. Slušelo tudíž zkoumati, zdali žal. úřad věcné rozhodnutí o námitkách st-lčiných odepřel právem. Za účelem posouzeni zákonnosti tohoto výroku bylo uvážiti, v jakých mezích mohou se pohybovati námitky proti rozšíření provozovny, podléhajícímu schválení dle III. hlavy živn. zák. z 10. října 1924 č. 259 Sb.
V tom směru přichází v úvahu § 40 živn. zák., který, chtěje poskytnouti proti účinkům živn. provozovny ochranu sousedům, prohlašuje za podrobené konsensnímu řízení i takové provozovny, »ktoré môžu ohrožovať alebo obťažovať súsedstvo účinkami zdraviu škodlivými, alebo provodzovaním ohrožujícím bezpečnosť, zápachom alebo neobyčajným lomozem.« Mohou tedy v rámci řízení upraveného III. hlavou živn. zák. býti předmětem kontradiktorního jednání a rozhodování živn. úřadu jen otázky, související kausálně s působením provozovny na okolí. Podle toho může se proti zřízení provozovny brániti soused jen námitkami, že bude jí v nepřípustné míře způsobem uvedeným obtěžován neb ohrožován, případně pokud jde o změnu v provozovně (§ 47 cit. zák.), že zamýšlená změna bude míti pro něho nové větší škody, nebezpečenství a obtíže, než jaké tu byly za stavu dosavadního, již dříve schváleného. Jen takovéto námitky jest živn. úřad povinen v řízení konsensním projednati a meritorně vyříditi.
Vznesou-li sousedé v řízení konsensním proti podniku námitky z důvodů práva soukromého a nepodaří-li se je odstraniti přátelskou dohodou, sluší námitky tyto podle ustanovení 4. odst. § 45 cit. zák. v konsensu výslovně uvésti a provedení jich odkázati na pořad práva.
V případě dnešního sporu šlo o námitky, uplatňované ze smlouvy, kterou st-lka uzavřela s obcí S., dle níž bylo st-lce na 30 let vyhrazeno výlučné právo dodávati v obvodu této obce elektr. proud. Že tato smlouva je soukromoprávní povahy, st-lka sama uznává a se zřetelem k jejímu obsahu nemůže býti o tom žádné pochybnosti. O námitkách, opřených o důvod práva soukromého, nejsou však povolány rozhodovati úřady živn., a to ani tehdy, kdyby šlo vskutku o námitky sousedovy.
Odepřel-li tudíž žal. úřad o námitkách st-lčiných meritorně rozhodnouti, pak není výrok jeho již proto, že jde zřejmě o námitky soukromoprávní, v rozporu se zákonem, pročež bylo její stížnost, kterouž domáhá se, aby o jejích námitkách rozhodl úřad k tomu nepříslušný, zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6542. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 824-825.