Čís. 13938.


Odklad exekuce vyklizením (zákon ze dne 28. března 1928, čís. 45 sb. z. a n.).
Pro rozhodnutí o tom, zda jest povoliti odklad exekuce vyklizením podle § 1 (1) zákona jest nerozhodné, zda vyklizovaný jest s to, by platil nájemné požadované z volných bytů.
(Rozh. ze dne 15. listopadu 1934, R I 1350/34.)
Soud prvé stolice povolil odklad exekuce vyklizením na dobu tří měsíců. Rekursní soud návrh na povolení odkladu exekuce zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jest zcela nerozhodné, zda stěžovatelka není s to, by platila nájemné z volných bytů požadované, neboť odklad exekuce podle § 1 (1) zákona ze dne 28. března 1928, čís. 45 sb. z. a n., jehož účinnost byla podle čl. II § 1 zákona ze dne 23. února 1934 čís. 32 sb. z. a n. prodloužena do 31. prosince 1935, lze k návrhu povinné strany povoliti jen, nemá-li povinný beze své viny jiné potřebě odpovídající náhrady, aneb byl-li povolen odklad vyklizení místností, do nichž se má povinný nastěhovati (srv. také rozhodnutí čís. 11708 sb. n. s.). Ani toho ani onoho předpokladu v tomto případě není, a právem proto rekursní soud návrh na odklad povolené exekuce zamítl.
Citace:
Čís. 13938.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 348-349.