Č. 6500.


Policejní řízení trestní. — Živnostenské právo (Slovensko): O instančním postupu při přestupcích živn. řádu.
(Nález ze dne 23. dubna 1927 č. 7306).
Věc: Henrik R. v K. proti župnímu úřadu v Košicích o trestní nález.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Rozsudkem ze 6. listopadu 1926 uznal okr. úřad v M. jako policejně trestní soudce st-le vinným přestupkem dle § 80 živn. řádu, spáchaným tím, že dne 28. června 1926 nabízel obchodníkům v M. chléb na odprodej bez patřičného povolení a odsoudil ho podle § 226 b) živn. řádu s použitím § 21 trest. zák. a § 249 živn. řádu k peněžité pokutě 400 Kč ve prospěch reservního fondu okr. nemoc. pokladny v K., v případě nedobytnosti k trestu vězení na dobu 40 dnů. K st-lovu odvolání schválil žal. úřad nař. rozhodnutím rozsudek I. instance s tím, že obviněný byl uznán vinným na základě §§ 74 a 81 živn. řádu a potrestán podle bodu d) § 227. K rozsudku připojil žal. úřad právní poučení, že další odvolání nemá místa.
Maje rozhodovati o zákonitosti tohoto výroku, musil nss předem přihlédnouti k otázce, není-li zde procesní závady, jež by mu bránila, aby se zabýval věcí tou meritorně. V tomto směru dospěl pak k následujícímu závěru:
Podle § 238 zák. z 10. října 1924 č. 259 Sb. (živn. zákon pro území Slov. a Podk. Rusi) rozhodují v živn. věcech, a to i záležitostech policejnětrestních, tři stolice správní a to okr. (služnovský) úřad, župní úřad a posléze ministerstvo. Podle § 248 téhož zák. pak omezen jest tento pravidelný instanční pořad potud, že proti trestnímu výroku potvrzenému nebo zmírněnému druhou stolicí další odvolání se nepřipouští.
V daném sporu odsoudila první stolice st-le pro přestupek § 80 cit. zák., poněvadž prý nabízel bez náležitého povolení obchodníkům v M. chléb k dalšímu rozprodeji, tudíž pro přestupek předpisu o podomním obchodu. Žal. úřad naproti tomu uznal st-le vinným přestupkem § 74, dle něhož živnostníci nebo jejich zmocněnci nabízejíce zboží jiným živnostníkům nesmí míti s sebou zboží na prodej, nýbrž toliko vzorky, a krom toho i pro přestupek § 81, zakazujícího prodávati chléb a jiné pečivo od domu k domu nebo na ulici, krom případu odst. 1. a 5 § 80.
Zal. tedy žal. úřad své rozhodnutí nejen na jiné skutkové podstatě a na jiné právní subsumpci, nýbrž uznal st-le na rozdíl od nižší stolice vinným přestupky dvěma, a zaujal tudíž vůči domněle trestnému činu st-lovu jak po stránce skutkové tak i po stránce právní stanovisko naprosto jiné, než z něho vycházel úřad instance první.
Pak ovšem, i když žal. úřad dospěl, pokud jde o výměru trestu, k témuž závěru, jako úřad, jehož výrok bylo mu k st-lovu odvolání přezkoumati, nelze nikterak právem tvrditi, že trestní výrok ten byl jím potvrzen a není zde tudíž podmínek předpokládaných pro omezení dalšího instančního pořadu §em 248, spatřujícím patrně poměrnou aspoň záruku zákonitosti trestního nálezu právě v tom, že již dvě správní stolice věc souhlasně posoudily. — Že pak není ani zmírněním trest. nálezu, když II. instance uznala na týž trest, jako stolice nižší, přikládajíc krom toho obviněnému k vině ještě delikt další, je samozřejmé.
Ale pak předpisu § 248 o omezení pravidelného jinak pořadu instančního nelze v tomto sporu pro nedostatek podmínek zákonem předpokládaných vůbec použiti a nebyl nař. rozhodnutím přípustný pořad stolic správních vyčerpán. — — —
Citace:
č. 6500. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 741-742.