Č. 2830.


Dávka ze zábav: Od dávky ze zábav jsou podle vl. nař. č. 143/1922 dodatek III jako »zábavy domácí« osvobozeny zábavy konané buď v kruhu rodinném nebo v soukromé domácnosti.
'Nález ze dne 5. listopadu 1923 č. 5420).
Věc: Karel J. v M. (adv. Dr. Frt. Wien-Claudi z Prahy) proti okresní správní komisi ve Vimperce stran obecní dávky ze zábav.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
Podle §u 1 pravidel vl. nař. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb. jest dávku ze závab platiti ze všelikých zábav pořádaných v obci v místnostech nebo na otevřených prostranstvích vyjímaje zábavy domácí, t. j. zábavy konané bez úplaty, v kruhu rodinném a v domácnostech soukromých.
Stížnost netvrdí, že by slavnost na rozloučenou, ze které byla st-li podle uvedeného ustanovení předepsána dávka, nebyla »zábavou« ve Smyslu dávkových předpisů. Mezi stranami není dále sporu ani o tom, že byla tato zábava konána bez úplaty v soukromé domácnosti a že se na ní zúčastnily kromě členů rodiny také i osoby k rodině st-lově nenáležející. Sporná jest jen otázka, zda touto účastí osob třetích pozbyla zábava tato karakteru zábavy domácí dle § 1. l. c. Nař. rozhodnutí majíc za to, že po zákonu jest k založení pojmu »domácí zábavy« nutno, aby dány byly současně oba zmíněné znaky, nepřihlíží k tomu, že sporná zábava dala se v soukromé domácnosti, nýbrž obírá se jen otázkou, co znamenají slova »v kruhu rodinném«, jež vykládá v ten smysl, že se tím míní jen členové rodiny resp. osoby s rodinou spřízněné. Stížnost stojí však na opačném stanovisku, tvrdíc, že zábava pořádaná v soukromé domácnosti nepozbývá rázu zábavy domácí, ani když se na ní zúčastní osoby k rodině t. j. k příbuzenstvu nepatřící, jen když jest omezena na zvané hosty, kteří za ni neplatí úplaty.
Po názoru nss-u chtěl zákonodárce, užívaje slov »zábavy domácí naznačiti, že jsou z povinnosti dávkové vyloučeny všechny zábavy intimního rázu. Tento ráz spatřuje však zákon nejen v tom, že zábava se koná v kruhu rodinném, nýbrž také již v okolnosti, že se koná v soukromé domácnosti. Jest tedy zábava vyňata z povinnosti dávkové, konali se buď v kruhu rodinném nebo v soukromé domácnosti, nehledíc v tomto případě k tomu, kdo se jí účastní.
Jak často i v jiných případech, užívá také zde zákon spojky »a« ve smyslu disjunktivním, chtěje naznačiti, že ona intimnost zábavy, již vytkl slovem »domácí« jako contrarium zábavy širšímu obecenstvu přístupné, dána jest jak místem t. j. domácností, v níž se zábava ona odbývá, tak i subjektivní uzavřeností kruhu účastníků, jež zaručuje jejich blízký a intimní styk (okruh rodinný).
V daném případě není o tom sporu, že zábava se konala v soukromé domácnosti. Nepodléhala tedy podle toho, co uvedeno, již z tohoto důvodu povinnosti dávkové a netřeba se tudíž nss-u vůbec zabývati zevrubněji otázkou, jaký smysl mají slova § 1 »v kruhu rodinném«, zejména zda tento znak zábavy jako zábavy domácí jest vyloučen spoluúčastenstvím jedné či více osob, jež nejsou s pořadatelem spjaty svazkem příbuzenským nebo švakrovským. Když tedy žal. úřad přes to zábavu dávce podrobil, jest rozhodnutí jeho v rozporu se zákonem, pročež je slušelo zrušiti podle § 7 zákona o ss.
Citace:
č. 2830. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 896-897.