Č. 3229.

Školství: V řízení o zjišťování národnosti dítěte školou povinného podle § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 z. z. mor. z r. 1906 musí sice příslušná místní školní rada jako strana býti slyšena, není však třeba, aby míst. škol. rada byla přibírána ke všem jednotlivým úkonům šetření.
(Nález ze dne 8. února 1924 č. 2078).
Věc: Místní školní rada v L. a manželé Brázdoví a Zoderovi v L. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o vyloučení dětí z německé obecné školy.
Výrok: Pokud se naříkané rozhodnutí týče Marie Z-ové, zrušuje se pro vady řízení; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Žal. úřad vyslovil nar. rozhodnutím, že provedeným šetřením a výslechem odpovědných zástupců dětí bylo zjištěno, že dětí Jan a Marie B. a Marie Z. náležejí nesporně české národnosti a že se proto a na základě § 20 zák. z 27. listopadu 1905 č. 4 mor. z. z. z r. 1906 vylučují z návštěvy veřejné obecné školy s německým jazykem vyučovacím v L.
Ve stížnosti k nss podané vytýká se tomutu rozhodnutí
1) vadnost řízení spočívající v tom, že místní školní rada nebyla přibrána k zjišťování národnosti dětí,
2) nezákonnost,
Nss uvážil o stížnosti takto:
ad 1)
Ze spisů správních jest patrno, že místní škr v L. byla dopisem osp v D. z 8. prosince 1922 vyzvána, aby se o navrhovaném vyloučení dětí, o něž jde, z německé obecné školy vyjádřila a že mšr na to podáním z 12. prosince 1922 prohlásila, že s vyloučením nesouhlasí, poněvadž rodiče dětí se přihlásili při sčítání lidu k německé národnosti a děti česky neumějí, takže by nemohly české vyučování sledovati.
Namítá-li tedy stížnost, že mšr nebyla přibrána k zjišťování národnosti dětí, lze námitce té rozuměti jen tak, že se výslechy jednotlivých osob nekonaly za přítomnosti zástupce mšr-y.
Námitka tato není však důvodná, poněvadž zákon přivzetí zástupce mšr-y k jednotlivým výkonům šetření nikde nenařizuje, zásadě slyšeni stran bylo však zplna vyhověno tím, že mšr-ě byla sdělením návrhu na vyloučení dětí z německé školy poskytnuta možnost, aby obhájila své stanovisko, což jmenované strana uvedeným podáním též učinila.

Citace:

č. 3229. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 549-549.