NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Čís. 14555.

Exekuční soud není oprávněn, aby věřitelům určil lhůtu k uplatnění náhrady škody pořadem práva podle § 155 druhý odstavec ex. ř.
(Rozh. ze dne 21. září 1935, R I 784/35.)
Opětnou dražbou nemovitosti povstal schodek ..... Kč. Prvý soud vyzval vymáhající věřitele a všechny ostatní účastníky, aby do měsíce ode dne doručení usnesení vykázali soudu, zda domáhají se pořadem práva náhrady škody nedbalými vydražiteli účastníkům způsobené, jinak že bude míti za to, že náhradu škody neuplatňují, a že poukáže zbytek vadia a splátky na nejvyšší podání obmeškanými věřiteli složené po právní moci usnesení obmeškaným vydražitelům. Rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu. Důvody: Usnesení prvého soudu odporuje zákonu, neboť stanoví se jím vymáhajícím věřitelům a všem účastníkům lhůta, do které mají se domáhati náhrady škody způsobené jim obmeškalými vydražiteli, kteroužto lhůtu však zákon nikde nenařizuje. Jest dáno na libovůli vymáhajícím věřitelům a všem účastníkům, do kdy chtějí se náhrady škody domáhati proti nedbalým vydražitelům. Může tu nejvýše přijíti k platnosti ustanovení § 1489 obč. zák. o promlčení vymáhání těchto nároků.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Názor, že náhrady jiných škol než schodku a nákladů na opětnou dražbu náležejí do rozdělované podstaty, a že soud k jejich uplatnění pořadem práva má ustanoviti lhůtu, je mylný, neboť § 155 odst. 2 ex. ř. stanoví, že schodek a náklady na opětnou dražbu ustanoví exekuční soud z úřední moci a že na základě usnesení o tom vydaného lze pří- slušnou částku vymoci exekucí na obmeškalém věřiteli pro rozdělovanou podstatu. O náhradě za »jinak způsobené škody« není však žádného takového ustanovení. Z toho vyplývá, že není ani věcí soudu, aby se staral bez žaloby účastníka (§ 17 odst. 2 ex. ř.) o určení výše zmíněných »jinak způsobených škod«, ani že dotčené náhrady nejsou součástí rozdělované podstaty podle 215 a násl. ex. ř., nýbrž že jsou osobním nárokem dotčeného poškozeného. Exekuční soud byl by ovšem mohl po podaném návrhu obmeškalých vydražitelek na vrácení vadia a splátky vyzvati účastníky, aby se do určité lhůty o návrhu vyjádřili, jinak" že bude jejich souhlas předpokládán (§ 56 odst. 2 a 3 c. ř. s.), ale nebyl oprávněn ustanoviti lhůtu k žalobě na náhradu škody. Ježto podle § 155 I ex. ř. ručí obmeškalý vydražitel také »za všechny škody jeho obmeškáním způsobené«, a to nejen vádiem, nýbrž i složenými splátkami nejvyššího podání, plyne z toho, že vadium a splátky nesmějí býti obmeškalému věřiteli vráceny, dokud zúčastněné osoby s tím nesouhlasí, nebo dokud náhradní nárok není promlčen (srov. k tomu rozh. čís. 9334 a zvláště čís. 14104 sb. n. s.).

Citace:

Čís. 14555.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 627-628.