Čís. 1110.


Trestní zodpovědnost (§ 335 tr. zák.) toho, kdo nejsa odborníkem, boural neopatrně zdivo.
(Rozh. ze dne 12. února 1923, Kr I 2/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. října 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života dle §u 335 tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje důvody zmatečnosti čís. 9 a) a 10 (správně jen 9 a) §u 281 tr. ř. Dovozuje, že zjištěná činnost obžalovaného, že totiž jako rolník, nemaje odborného vzdělání a zkušenosti stavitelské, podnikl bourání domku, tedy práci, příslušející toliko staviteli, nenaplňuje ještě skutkové podstaty přečinu dle §u 335 tr. zák., není-li prokázáno, že zavinil smrtelný úraz dělníka Antonína Š-a svou neopatrností. Takového zavinění mu prý přičítati nelze, ježto prý si počínal při bourání nanejvýš opatrně, ustanoviv dělníka F-a dozorcem za tím účelem, aby se nikdo cizí ke stavení nepřiblížil, a ujistiv se dříve, než dal kus zdi strhnouti, jeho prohlášením, že na nebezpečném místě nikoho není. Avšak stížnost přehlíží, že rozsudek zjišťuje, že bezpečnostní opatření obžalovaného byla nedostatečná. Jeho zavinění záleží jednak v tom, že neodbourával zdi po malých částech, jak by byl učinil opatrný stavitel, nýbrž že dal strhnouti větší kus zdiva najednou, jednak že neučinil opatření, která by každý úraz předem vyloučila; dle posudku znalce může takové opatření učiniti odborník; neměl-li obžalovaný sám potřebných odborných znalostí, bylo na něm, aby použil při práci, již svou povahou nebezpečné, pomoci neb aspoň rady stavitele, který by byl nebezpečí, při každém bourání zdiva hrozící, vytušil a vhodnými opatřeními zamezil. Dle znalcova posudku by bylo nedošlo k smrtelnému úrazu dělníka Š-a, kdyby byl obžalovaný prováděl bourání opatrně a vedl si při něm odborně. Toho však neučinil, nýbrž naopak počínal si nerozvážně a neopatrně, a tím zavinil sesutí zdi a podražení trámce, podpírajícího střechu i nastavší smrtelný úraz. Stížnost má pravdu v tom, že by pouhé provádění práce bourací bez pomoci stavitele bylo jen přestupkem stavebního řádu. V tomto případě jest však zjištěno více, totiž zaviněné jednání obžalovaného, smrtelný uraz Š-úv a příčinná spojitost mezi oběma, tudíž všecky náležitosti skutkové podstaty přečinu §u 335 tr. zák.
Citace:
č. 1110. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 99-100.