Čís. 11501. Při exekuci na požární náhradu za shořelé svršky nepřichází v úvahu předpis § 251 ex. ř. Nedopadá tu ani § 290 ex. ř., v němž jsou nároky, jež nemohou býti zabaveny, uvedeny výčetmo. (Rozh. ze dne 22. března 1932, R I 166/32.) K vydobytí peněžité pohledávky za dlužníky vedl vymáhající věřitel exekuci na požární náhradu za pojištěné bytové zařízení a prádlo složenou pojišťovnou pro dlužníky. Soud prvé stolice exekuci k návrhu dlužníků podle §§ 39 čís. 2 a 251 čís. 1 ex. ř. zastavil. Rekursní soud zamítl návrh na zastavení exekuce. Důvody: Podle § 290 čís. 2 ex. ř. jsou z exekuce vyňaty za podmínek tam uvedených náhrady, patřící dlužníku z pojištění příslušenství nemovitostí. Zde však nejde o příslušenství nemovitosti. Ani předpisu § 251 čís. 1 ex. ř. nelze tu použíti, ježto nebyly zabaveny předměty vyňaté podle § 251 čís. 1. ex. ř. z exekuce, nýbrž pojistné za bytové zařízení a to, jak uvedeno, není vyňato z exekuce.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Nejde o exekuci na hmotné věci podle §§ 249 až 289 ex. ř., nýbrž o exekuci na peněžité pohledávky podle §§ 290 až 324 ex. ř., a nepřichází proto předpis § 251 ex. ř. vůbec v úvahu, nehledíc k tomu, že ochrana podle § 251 č. 1 až 6 ex. ř. předpokládá, že majetkové předměty tam vypočtené jsou v jistém skutkovém vztahu k dlužníku a k jeho domácnosti, pokud se týče k určitému podniku, a přirozeně tudíž přestává jejich zánikem. V § 290 ex. ř. jsou však nároky, jež nemohou býti zabaveny, uvedeny výčetmo, a nelze proto tyto výjimky obdobou rozšiřovati na jiné případy.