NPD documents search: Váž. tr., 1-2 (1919-20)

Čís. 56.

Předražování. Lhostejno, že zboží nákupem v cizozemsku přiblíženo bylo tuzemské spotřebě. Prodává-li obchodník dříve, než zná vlastní cenu nákupní, jest se mu říditi cenami směrnými.
(Rozh. ze dne 22. května 1919, Kr I 76/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po veřejném líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství v Praze do rozsudku zemského trestního soudu v Praze. jímž Kamila L. v D. sproštěna byla dle § 259 č. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečiny dle § 20 č. 2b) a § 23 č. 4 cís. nař. ze dne 24. března 1917 č. 131 ř. z. a zrušiv rozsudek, odkázal věc témuž nalé- zacímu soudu к novému projednání a rozhodnutí — mimo jiné z těchto
důvodů:
Nalézací soud zjistil, že obžalovaná Kamila L., prodávajíc v říjnu 1917 modrotisk koupený u firmy A ve Vídni pražským firmám В a C, jakož Alfredu T. v Benešově, nevěděla, zač jí bude firma A modrotisk počítati, že usoudila podle zkušeností, nabytých v pražských obchodech, že bude firma počítati 1 m kretonu asi za 13 K a že, ježto jí byl účet od firmy A, znějící na 4 K 35 h a 4 K 85 h za 1 m doručen teprve po uskutečnění dalšího prodeje až v listopadu 1917, stanovila prodejní cenu na základě pražských informací na 13 K 60 h, vyhradivši si právo od prodeje ustoupiti, kdyby jí firma A počítala za metr více, než tento obnos, že nevěděla dále, že na modrotisk vůbec a cizozemský zvláště stanoveny jsou ceny maximálmí a že tudíž požadovala vyšší ceny z omylu, majíc za to, že jest oprávněna tyto ceny požadovati. V důsledku toho usoudil soud nalézací, že obžalovaná nepožadovala za kreton vědomě ceny zřejmě přemrštěné. Znala-li obžalovaná ceny maximální, jest věcí vedlejší, poněvadž jí jako obchodnici náleželo vědomosti o tom nabýti. Než činnost Kamily L. nutno i při shora uvedeném zjištění posuzovat i ještě s jiného hlediska. V odpor vzatý rozsudek stojí také na stanovisku, že i v tom případě, kdyby byla Kamila L. při prodeji znala nízké ceny firmy A, byla přes to oprávněna požadovati tenkráte běžné ceny tržní 15 až 20 K, ježto prý svou činností umožnila spotřebu předmětu pro obyvatelstvo tak nutného a mohla tudíž ve značném zisku spatřovati zaslouženou odměnu a prémii za to, že uvedla modrotisk do prodeje v tuzemsku. Toto stanovisko nesdílí soud zrušovací a pokládá je za právně mylné a zmatečné podle č. 9 a) § 281 tr. ř. i v tom případě, neznala-li Kamila L. při prodeji cen nákupních. Cís. nař. shora citované zakazuje požadování přemrštěných cen zcela všeobecně bez ohledu na to, je-li zboží domácí, či cizozemské. Zrušovací soud má za to, že při kalkulaci cen prodejních měla se Kamila L. jako velkoobchodnice za všech okolností, tedy i pak, když ve své neopatrnosti prodati chtěla dříve, než zvěděla ceny nákupní, informovati o cenách směrných, neboť se jednalo o zboží, na něž směrné ceny byly stanoveny. Jedině tyto mohly a směly pak tvořiti v daném případě s připočtením nákladů opatřovacích, zisku a režie podklad pro vypočtení ceny, za níž mohla zboží dále prodati. Ježto pak v důsledku svého mylného právního názoru soud nalézací se nezabýval zjišťováním opatřovacích nákladů, zisku a režie, nemůže zrušovací soud ve věci samé ihned rozhodnouti a nezbývalo, než rozsudek zrušiti a věc vrátiti k novému projednání a rozhodnutí.

Citace:

Čís. 56. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 90-91.