NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 1

Čís. 14627.

K §§ 93 a 94 knihovního zákona.
Listiny, o něž se opírá knihovní žádost, mohou býti po formální stránce přezkoumány jen podle stavu v době podání žádosti.
(Rozh. ze dne 17. října 1935, R I 894/35.)
Žadatelka navrhla na základě trhové smlouvy z 2. června 1932 uzavřené mezi ní a obcí P. a opatřené schvalovací doložkou okresního úřadu v Č. z 1. února 1933, aby byla z jedné vložky odepsána určitá po- zemková parcela a připsána do nové vložky a aby bylo na ni vloženo pro žadatelku právo vlastnické. Prvý soud žádosti nevyhověl proto, že po dojití žádosti se dozvěděl, že schvalovací doložka okresního úřadu, kterou jest smlouva opatřena, byla prohlášena za neplatnou a že tudíž předepsané schváleníi schází a knihovní žádost není obsahem předložených listin odůvodněna (§ 94 čís. 3 kn. zák.). Rekursní soud žádaný zápis povolil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 93 kn. z. jest doba, ve které žádost ke knihovnímu soudu dojde, rozhodna pro posouzení této žádosti. Podle této doby jest proto při vyřizování knihovních žádostí zkoušeti nejen knihovní stav, nýbrž i žádost a její přílohy (§ 94 knih. zák.) Podkladem knihovního zákona jest zásada, že účinek nabytí pokud se týče přeměny a zániku práv knihovně zajištěných nastává dnem, kdy žádost byla podána na soud knihovní. Tato zásada jest zejména patrna z předpisů §§ 29, 103, 110, 132 kn. zák., v této zásadě kotví i ustanovení § 93 knih. zák. a této zásadě slouží i předpis § 95 knih. zákona, že v knihovních věcech má knihovní soud rozhodnouti bez slyšení stran a pravidelně bez předchozího výměru co do věci samé. Této zásadě by se příčilo, kdyby se listiny, o něž se knihovní žádost opírá, přezkoumávaly po stránce formální (§ 94 čís. 4 knih. z.) nikoliv podle stavu v době podání dotyčné knihovní žádosti u knihovního soudu, nýbrž podle stavu, jaký tu byl v době, když soudce dotyčnou knihovní žádost vyřizoval. Kdyby byla rozhodující doba vyřízení knihovní žádosti, bylo by tím umožněno straně, která knihovní žádost opřela o formálně vadnou listinu, zamítnutí této žádosti zameziti a zachovati si knihovní pořadí této žádosti tím, že by dodatečně a to ještě dříve, než soudce žádost vyřídil, tuto vadu napravila předložením jiné listiny. Stejně jest posuzovati i případ, o nějž jde. Knihovní žádosti Antonie V. byla v době, kdy žádost došla na knihovní soud (20. dubna 1935), připojena kupní smlouva uzavřená mezi žadatelkou a samosprávnou obcí P., zastoupenou podepsanými zástupci, která byla mocí úřadu dohlédacího schválena okresním úřadem v Č. Tato listina vyhovuje proto předpisům § 55 čes. ob. zříz. Z důvodů shora uvedených neměl knihovní soud při vyřizování této žádosti (dne 13. května 1935) přihlížeti k oznámení obce P., které došlo na knihovní soud dne 2. května 1935, že podle současně předloženého pravoplatného výměru okresního úřadu v Č. byla schvalovací doložka na zmíněné kupní smlouvě jmenovaným úřadem připojena omylem, a že byla prohlášena za neplatnou.

Citace:

Čís. 14627.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 717-718.