Čís. 1085.
Pouze omyl v osobě manžela činí manželství neplatným, nikoliv omyl v jeho osobních, rodinných a majetkových poměrech.
Pro vnitřní nepravdivost ohlášky o stavu snoubence nelze ohlášku
za všech okolností považovati za neplatnou.
(Rozh. ze dne 7. června 1921, Rv I 463/21.)
Žalobkyně seznámila se počátkem listopadu 1918 se žalovaným, jenž
se vydával za nadporučíka v záloze, tvrdil, žc otec jeho jest zámožným
advokátem, matka že pochází ze statku a sám že studuje práva. Předstíráním tímto pohnul nezletilou žalobkyni, dosáhnuv též svolení jejího poručenstva, k tomu, že s ním uzavřela dne 25. ledna 1919 sňatek. I před oddávajícím je knězem setrval žalovaný při shora uvedených údajích. Několik
dní po svatbě byl však žalovaný vojenskou policií zatčen a za trestního
řízení vyšlo na jevo, žc je ve skutečnosti bývalým domobraneckým svobodníkem a absolventem několika tříd střední školy, že otec jeho jest
zedníkem, nikoli advokátem a matka že byla dcerou podruha a nikoli
statkáře, že si žalovaný hodnost nadporučíka podvodně přisvojil a ještě
před sňatkem ve více případech zločinu podvodu, krádeže a zpronevěry
se dopustil, pro něž, jakož i pro zločin sběhnutí, teprve po sňatku spáchaný, rozsudkem divisního sondu v Plzni ze dne 6. září 1920 byl odsouzen do těžkého žaláře na 2 1/2 roku. Žalobkyně domáhala se po té neplatnosti manželství z několika důvodů, v prvé řadě pro omyl v osobě
nastávajícího manžela (§ 57 obč. zák.). Procesní soud prvé stolice žalobě vyhověl, dovodiv, že žalovaný předstíráním nepravdivých rodinných a osobních poměru jak žalobkyni, tak i její poručenstvo
a poručenský soud ohledně své osoby uvedl v takový omyl, že se pak
jevil býti osobou zcela jinou, než jakou býti předstíral, totiž na místě právníka a důstojníka, který poskytoval žalobkyni záruku bezpečného zaopatření v budoucnosti, osobou bez povolání a bez prostředků, která se
dopustila celé řady zločinů, a že žalobkyně jen následkem tohoto, omylu
v osobě žalovaného dala své svolení ke sňatku. Odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Právní závěr prvého soudu jest pochybeným.
Dle § 57 obč. zák. činí omyl svolení ke sňatku jen tehdy neplatným, když
se týká osoby budoucího manžela, totiž identity jeho osoby, když fysická
оsobaа manžela není táž jako fysická osoba snoubence. O takový omyl
vsak v tomto případě nešlo, neboť žalobkyně téměř 3 měsíce před sňatkem se se žalovaným stýkala, znala ho tedy dobře osobně a ke sňatku
s touto osobou projevila před příslušným farním úřadem své svolení a
bylo tedy manželství po zákonu platně uzavřeno. Že žalobkyně následkem
podvodného předstírání žalovaného nalézala se v omylu ohledně jeho
osobních, rodinných a majetkových poměrů, jest pro existenci této manželské překážky zcela bez významu, neboť omyl netýkal se fysické osobnosti žalovaného, nýbrž jen jeho jinakých poměrů, které s osobností jeho
nemají ničeho společného. Že jen omyl v identitě nastávajícího manžela
činí manželství neplatným, plyne z ustanovení § 59 obč. zák., dle něhož
všechny jinaké omyly než ony, v předchozích §§ 57 a 58 obč. zák. uvedené, jakož i sklamané naděje nebo mylná předpokládání platnosti manželství nejsou na závadu. Posoudil tudíž soud prvé stolice věc nesprávně
po stránce právní, když omyl, který se netýkal osoby budoucího manžela,
nýbrž jen pohnutky ke sňatku na straně žalobkyně, podřadil pod důvod
neplatnosti manželství dle § 57 obč. zák.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Vývodům dovolání nelze přisvědčiti, neboť zákonem ze dne 22. května 1919, čís. 320 sb. z. a n., nebyly změněny předpisy §§ 55 až 59 obč. zák.
o nedostatku skutečného svolení, a není důvodu, aby nyní za platnosti
zákona právě uvedeného vykládán byl předpis § 57 obč. zák. jinak, než
se podává z jeho slovného znění a ze souvislosti s ostatními předpisy,
k tomuto důvodu neplatnosti manželství se vztahujícími. Odvolací soud
výstižně dovodil, že svolení k manželství jest podle § 57 obč. zák. jen tehdy
neplatným, byl-li snoubenec v omylu o osobě budoucího manžela, že
však takového omylu tu nebylo, protože žalobkyně věděla, s kým chce
v manželství vejíti, žalovaného znala a v omylu byla pouze ohledně sociálního postavení a majetkových poměrů jeho a jeho rodičů; k výkladu, že
osobou ve smyslu § 57 obč. zák. rozuměti dlužno nejen osobu fysickou,
nýbrž také t. z v. osobu občanskou, není však v zákoně opory. Dovolání
také se snaží dovozovati neplatnost manželství z ustanovení §§ 69 a 70 obč. zák., podle něhož má býti v ohlášce nastávajícího sňatku uvedeno pravé jméno (rodné a křestní), rodiště, stav a bydliště obou snoubenců.
Kdežto ohláška byla nepravdivou, uvádějíc budoucího manžela jako nadporučíka a posluchače práv, ačkoli podle pravdy byl svobodníkem a neměl
určitého povolání. Avšak podle § 74 obč. zák. k platnosti ohlášek a tím
k platnosti manželství postačuje, byla-li v ohláškách uvedena pouze jména
obou snoubenců, a muže tedy uvedení rodiště, stavu a bydliště v ohlášce chyběti, byť i taková kusá ohláška vzbuzovati mohla pochybnosti o osobnosti snoubence a tato vada stěžovala dosažení účelu ohlášky, aby totiž
bylo zabráněno uzavření manželství pro některou zákonnou překážku neplatného. Ohlášky jsou podle § 69 obč. zák. obřadnostmi pro platnost manželství podstatnými, ale zákon dovoluje i jejich prominutí a v § 74 obč.
zák. ustanovuje, že vady ve formě nebo počtu ohlášek nečiní je neplatnými, uznávaje k platnosti manželství ohlášku jednu s uvedením jména
obou snoubenců. Tato jména arci musí býti pravá a také ostatními údaji
nesmí býti osoba snoubenců zakryta, aby mohl býti účel ohlášek zmařen.
Než tomu tak v tomto případě není, neboť jména, rodiště, věk a bydliště
snoubenců byly správně uvedeny а k identitě jejich postačují, zvlášt
když z provedeného řízení nevyplynulo a dovolatelka netvrdí, že ohláška
se muže vztahovati na jinou osobu stejnojmennou než na žalovaného, jenž
jako nadporučík — byť i neprávem vystupoval a také skutečně jako
nadporučík sloužil. Rovněž údaj, že snoubenec jest posluchačem práv,
vzhledem k ostatním údajům ohlášky, kterými osoba snoubencova jest
dostatečně určena, postrádá významu a totožnosti osoby neruší. Pro
vnitřní nepravdivost ohlášky o stavu snoubence nelze tudíž za daných
okolností ohlášku tu a uzavřené manželství pokládati za neplatné.