Č. 995.

Zabírání bytů: * Opatření společného bytového úřadu o zabrání bytu neb místností podle zák. z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n., o němž nález byl straně doručen po 30. červnu 1921, je zmatečné.
(Nález ze dne 29. října 1921 č. 13991.)
Prejudikatura: srovn. nál. č. 979 a 994.
Věc: Viktor S. v B. (adv. Dr. V. Tomsa z Kr. Vinohrad) proti společnému bytovému úřadu v Bratislavě o zabrání bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Stěžovateli, řiditeli obilního ústavu v Š., byl zabrán výměrem společného bytového úřadu v Br. ze dne 25. dubna 1921 jeho bratislavský byt o 4 pokojích s přísl. Zabrání to bylo zrušeno výměrem žalovaného úřadu ze dne 19. května 1921 č. —.
Naříkaným rozhodnutím ze dne 28. června 1921 společný bytový úřad v Bratislavě odvolal (zničil) zrušení ze dne 19. května 1921 a vyslovil, že podržuje zabírací výměr z 25. dubna 1921 v úplném znění v platnosti. Týmž rozhodnutím dožádán byl i okresní soud za exekuci vyklizením bytu stěžovatelova.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nejvyšší správní soud toto:
Dle § 1 zákona ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. může zmocnění obce (společného bytového úřadu), by prováděla opatření dle tohoto zákona, býti uděleno jen na určitou dobu. Doba tato byla §em 70 zákona ze dne 11. března 1921 č. 100 sb. z. a n. prodloužena do 30. června 1921.
Není pochyby, že do tohoto dne mohl žalovaný úřad znovu zabrati byt, třebas od jeho zabrání byl před tím upustil, ovšem byly-li tu v čas nového zabrání podmínky pro zábor. Dnem 30. června 1921 však skončilo uvedené zmocnění a po dni tom není žalovaný úřad již oprávněn pokračovati v provádění opatření dle zákona o zabírání bytu.
Rozhodnutí o záboru musí dle § 11 zákona bytového vydáno býti písemně, nabývá tedy účinnosti proti straně teprve doručením písemného vyhotovení, akt doručení rozhodnutí o záboru jest tudíž integrující součástkou aktu zabíracího, podstatným článkem v provádění opatření dle zákona o zabírání bytů.
Žalovaný úřad, doručiv stěžovateli dne 1. července 1921 nový zabírací nález a požádav 2. července o soudní exekuci, pokračoval v provádění opatření dle zákona ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. ještě v době, kdy již neměl zákonného zmocnění k tomu a nebyl tudíž již příslušným k provádění takových opatření.
Úkony provedené žalovaným úřadem po dni 30. června 1921 jsou proto zmatečny pro nepříslušnost úřadu, a jest takto celý akt zabírací zmatečným. K zmatku tomu musí nejvyšší správní soud přihlížeti z povinnosti úřadu, třebas výslovně vytýkán nebyl, a bylo proto naříkané rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost dle § 7 zák. o správ. soudě.

Citace:

č. 995. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 875-876.