NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3679.

Jde o zboží jiné (aliud), je-li rozdíl mezi objednaným a dodaným zbožím tak podstatný, že by se při rozumném pojímání stavu věci obchodník ani nepokusil s takovým zbožím smlouvu plniti a také by ani nemohl očekávati, že je odběratel jako plnění smlouvy přijme.
(Rozh. ze dne 2. dubna 1924, R I 206/24.)
Žalobce koupil od žalovaného osevní jarní pšenici značky Jaffet, zasel dodanou pšenici, ale při sklizni pšenice se zjistilo, že byla sice dodána značka Jaffet, ale promísená méněcennými druhy. Ježto výtěžek sklizně byl následkem toho menší, domáhal se kupitel na prodateli náhrady škody. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto byla podána po lhůtě čl. 349 obch. zák. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Nesporno jest, že žalobce koupil od žalovaného družstva osevní jarní pšenici značky Jaffet, a zjištěno je znaleckým posudkem, že pšenice, kterou shledali znalci dne 3. srpna 1922 na pozemcích žalobcových byla Jaffetka, do níž byla však přimíchána i pšenice jiného druhu, jak ozimka, tak i jarka a že oba tyto poslednější druhy jsou méně cenné, což ostatně žalované družstvo připouští, popírajíc však, že pšenice, kterou byly tyto pozemky tehdá osety, byla jimi dodána. Dokáže-li žalobce, že mu pšenice, tam zasetá, byla dodána žalovaným družstvem, provede zároveň důkaz, že tím žalované družstvo nesplnilo smlouvy, nedodavši mu určitý druh pšenice, který koupil, nýbrž směs této pšenice s pšenicí jiného, méně cenného druhu a místo jarky i ozimku, tedy něco zcela jiného. Výsledek setby této směsi, jak jej znalci zjistili, jest toho nejlepším dokladem. Zde nelze říci, že byla koupena a dodána pšenice, že byla smlouva splněna a že jde nanejvýše o plnění vadné, nedostatečné. Podmínkou smlouvy byl určitý druh pšenice. Vadným by bylo dodání pšenice toho druhu, ale špatné nebo horší jakosti — nikoli směsi, v níž jest i pšenice jiného, méněcenného druhu a místo vymíněné jarky i ozimka. Na tento případ nesplnění smlouvy nelze použiti předpisu čl. 349 obch. zák. o promlčení nároku z vad jakosti (čl. 347 obch. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Bezdůvodně vytýká stěžovatel napadenému rozhodnutí nesprávné právní posouzení věci. Jest v jednotlivém případě ovšem nesnadno rozpoznati, zda dodavatel dodal zboží — třebaže vadné, ale přece ještě zboží — objednané, či zda dodal zboží takové, jež nelze míti již za plnění smlouvy, nýbrž zboží jiné, aliud. Než v tomto případě dospěl odvolací soud zcela správně ku právnímu názoru, že zboží, o kterém znalci podali posudek, není již zbožím objednaným, nýbrž něčím jiným. Stěžejním bodem při řešení této otázky jest totiž okolnost, zda rozdíl mezi objednaným a dodaným zbožím jest tak podstatný, že by se při rozumném pojímání stavu věci obchodník ani nepokusil, takovým zbožím smlouvu plniti a také by ani nemohl očekávati, že je odběratel jako plnění smlouvy přijme. Obé jest zajisté v tomto případě vyloučeno, když, jak odvolací soud na základě znaleckého posudku zjistil, strana žalovaná dodala místo jarní pšenice »Jaffet« jakousi směs jarní a ozimní pšenice, jejímž setím vzniká až 50% ztráta zrna a asi 35% ztráta na slámě. Právem tudíž pokládal odvolací soud dodané zboží za aliud.

Citace:

č. 3679. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 486-487.