LITERATURA

V. Černý: Pozemková reforma v 18. století.

— Časopis pro dějiny venkova, roč. 1927—1928. (Též zvláštní otisk.) Přes všeobecný titul jest tato práce V. Č. v podstatě věnována jen studiu rakouské raabisace. Rozmnožuje již dosti značnou řadu pojednání o tomto zajímavém zjevu v hospodářských dějinách rakouských století 18. Autor již r. 1926 ohlásil publikaci této své práce a zdůraznil, že jest třeba, aby byl o raabisaci podán »obraz konečný, který by sestavil také zejména všechna statistická data o výsledcích raabisace«. (Viz Čas. pro děj. r. r. 1926, str. 71 a 205.) V přítomné práci nepodařilo se mu dostáti tomuto slibu, ale i tak jak jest jeho práce užitečnou. Je založena na studiu bohatého archivního materiálu ústředních úřadů ve Vídni, Praze a Brně a přináší nám z nich nové zajímavé zprávy o zákulisí raab., o organisaci r. »shora« o úřednících při ní činných a otiskuje několik všeobecných přehledů o rozsahu a výsledcích raab. v zemích českých i některých zemích rakouských. — Chybou autorovou je, že svůj všeobecný názor na r. čerpá z referátů ústředních úřadů a stavovských sborů místo z jejích výsledků. Dostává se tak na kluzkou půdu intrik a do prostředí, v němž vždy pronikala snaha vykládat r. jako politikum a přehlučit její vážné snahy o povznesení zemědělství. Autor, který publikoval svou práci v agrárním časopise, snaží se nalézti v osudech r. mnohé mravní poučení pro případy naší popřevratové pozemkové reformy a již tím stává se pro něho r. také v prvé řadě politikem, jako jím v 18. stol. byla stavům, jen s tím rozdílem, že on je z druhého tábora. Zaujetí stanoviska však hned vymezuje obzor a z práce V. Č. je vidět, že politické hledisko nám celkového pohledu na r. neposkytne. Otázky: jak r. rozdělila příděly mezi jednotlivé vrstvy venkovského lidu, co se stalo s podruhy, jak r. organisovala hospodářství na přídělech po odstranění výroby a distribuce vrchnostenské, jaký měla vliv na potřeby venkovanů zbavených robot — zůstávají v jeho práci nezodpověděny. — V podrobnostech jest třeba zmíniti se o zajímavé kapitole o Hoyerovi a o krátké, ale přece jenom zmínce o úvěrových operacích při zahajovacích pracích. (Roč. 27., str. 203 sl.) Pokud se týče poměru ideového Marie Terezie a Josefa II. k Raabovi, nepodává autor uspokojivé koncepce a staví neprávem ideově Raabovi blíže Josefa II. než Marii Terezii právě proto, že přeceňuje politickou stránku raabisace (1. c. str. 35 sl.). V poslední kapitole autor uznává, že se mu nepodařilo podati bezpečný (t. j. konečný) obraz o výsledcích r. a že taková práce by vyžadovala studia místních archivních materiálů. Nepovzbuzuje však, bohužel, ke studiu těchto, tvrdě, že většinou zanikly. Doufám, že tomu tak není, poněvadž se mi právě v místě, kde také se myslelo, že žádný raabisační materiál se neuchoval, podařilo týž nalézti přímo dokonale uchovaný. Autor sám tím, že se o místní studia nepokusil, se připravil o vhodnou příležitost shledati argumenty pro své, stále ještě daty nepodložené tvrzení, že i při provádění r. převládala její sociální tendence nad snahou po· zvelebení zemědělské kultury (1. c. r. 1926, str. 71). — Pro budoucí práce o r. je ve studii V. Č. seskupení statistických tabulek. Jejich data jsou sice od úředníků ne nestranných, ale přece ukazují, kde se raabisovalo a kde je možno hledati další prameny. K objektivnímu zhodnocení r. jako zjevu hospodářsko-historického je nutně třeba monografií a není možno spokojiti se osvětlením jejího zákulisí a administrativy.
Dr. J. Procházka.

Citace:

Novinky právnické literatury. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1929, svazek/ročník 10, číslo/sešit 9, s. 286-286.