Čís. 14450.
Kdy jest zástupce pojišťovny zmocněn přijímati prémie, ač podle smlouvy pojišťovací jest pojištěnec povinen platiti je přímo pojišťovně. Právní význam doložky v pojišťovacím návrhu, že navrhovatel uznává stanovy i pojišťovací podmínky, když je při podpisu návrhu nemohl znáti.
(Rozh. ze dne 15. června 1935, Rv I 1162/34.)
Žalobkyně uzavřela se žalovanou pojišťovnou smlouvu pojišťovací proti vloupání. První prémie byla splatná dnem 20. dubna 1932. Pojistný případ nastal u žalované dne 27. října 1932, kdy žalobkyni bylo odcizeno zboží v ceně 4200 Kč. Škodu odepřela žalovaná žalobkyni likvidovali z důvodu, že první prémie byla placena dne 3. dubna 1932 obchodnímu zástupci žalované, ač to všeobecné pojišťovací podmínky zakazovaly a že zaplacení to bylo u žalované účetnicky provedeno až po vzniku pojistného případu. Podle všeobecných pojišťovacích podmínek jest však žalovaná prosta závazku plniti, nastal-li pojistný případ před placením prémie, nebylo-li její placení soudně uplatňováno. To se nestalo. Žalobě bylo vyhověno soudy všech stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Závazek zaplatili pojistnou prémii jest podle § 24 zákona o smlouvě pojišťovací ze dne 23. prosince 1917 čís. 501 ř. z. dluhem přínosným, leč toto ustanovení, jež jest podle § 42 tohoto zákona velícím předpisem ve prospěch pojistníkův, nevylučuje, aby nebyla pojistná prémie zapravována jiným způsobem s platným účinkem pro pojistitele (srv. na př. rozh. čís. 11011 sb. n. s.). V souzeném případě jest rozhodna otázka, zda se mohlo zaplacení první prémie státi prostřednictvím zástupce pojišťovny Jaroslava B., který pojišťovací smlouvu zprostředkoval. Ze samé zprostředkující činnosti jeho ovšem nelze ještě vyvozovali plnou moc přijímali prémie, avšak jest posoudili, jsou zde určité okolnosti, které by tvořily skutkový podklad pro závěr, že takováto plná moc byla přece jen zastoupenou pojišťovnou projevena, třebas jen nepřímo. V tom směru jest důležité, že pojišťovna po léta trpěla jmenovanému jednateli přijímali pojistné premie, do kteréžto doby spadá též zaplacení prémie žalobkyni, dále, že jednatel o přijaté prémii žalovanou pojišťovnu vyrozuměl. Zaplacení této první pojistné prémie se stalo dříve než byla pojistka žalobkyni zaslána, ba ještě před samou splatností této; prémie, a proto předpis čl. 8 čís. 5 všeobecných pojišťovacích podmínek, vytištěných na této pojistce, nemůže míli významu, jaký mu dovolatelka přikládá. Doložkou v pojišťovacím návrhu o tom, že navrhovatelka uznává stanovy i pojišťovací podmínky — které ještě nemohla ani znáti při podpisu návrhu dne 11. dubna 1932 a tím méně při placení první prémie dne 3. dubna 1932 — nebyl obsah pojišťovacích podmínek ještě pojat do pojišťovacího návrhu. Proti názoru, že přes to bylo na žalobkyni, aby se s obsahem pojišťovacích podmínek obeznámila, jest uvésti, že i na pojišťovně bylo, aby se o to spolehlivěji včas postarala, zejména vytištěním plného znění pojišťovacích podmínek na návrhu samém, a dále, aby nebyla opomenula zpraviti žalobkyni včas o tom, že neuznává způsob, jakým první pojistná prémie zaplacena. Ani v návrhu pojišťovacím není přímého upozornění, podle něhož by se neuznávalo placení konané jednateli. Odporovalo by poctivosti a důvěře, kdyby pojišťovna, sama nejsouc bez opomenutí, teprve po nastalé příhodě pojistné neuznávala zaplacení prémie a uplatňovala z toho důsledky pro pojistníka nepříznivé. Z vývodů těch plyne, že zaplacení první pojistné prémie dne 3. dubna 1932 jednateli Jaroslavu B. se stalo s právním účinkem pro žalovanou pojišťovnu, takže není podkladu pro namítané prodlení a následky z toho vyvozované.