Č. 356.


Výjimečná opatření: * Byla-li příslušníkům osob z podnětu válečných událostí donucovacím způsobem v nepřátelské cizině zadržených přiřčena podpora dle zák. ze dne 17. srpna 1917 č. 376 ř. z., nemají nárok před nejvyšším správním soudem stihatelný na to, aby jim podpora ta byla vyměřena ve výši odpovídající předpisu § 3 zák. o vyživ. příspěvku.
(Nález ze dne 17. března 1920 č. 2106.)
Věc: Františka Čudlá v Zahrádkách proti ministerstvu vnitra v Praze stran státní podpory.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Stěžovatelka, jejíž manžel před válkou odejel za výdělkem do Ameriky a jehož návrat následkem válečných událostí byl znemožněn, žádala u okresního hejtmanství v Dačicích o přiznání státní podpory pro sebe a své nedospělé děti Jana a Kateřinu.
Vzhledem k tomu, že mezi okresním hejtmanstvím v Dačicích a tamní berní správou nebylo docíleno dohody, udělilo místodržitelství v Brně výnosem ze dne 27. února 1918 č. 147 v souhlasu se zemským finančním ředitelstvím ve smyslu ustanovení zákona ze dne 17. srpna 1917 č. 376 ř. z. žadatelce a jejím dvěma dětem denní podporu 2 K dohromady dle výše podpor mužem skutečně poskytovaných a to počínaje 15. zářím 1917.
Odvolání stěžovatelky do tohoto výnosu podané bylo ministerstvem vnitra za souhlasu ministerstva financí naříkaným rozhodnutím bez udání důvodů zamítnuto.
Ve stížnosti na nejvyšší správní soud podané namítá stěžovatelka, že má sice vláda dle ustanovení zákona ze dne 17. srpna 1917 č. 376 ř. z. právo, ne však povinnost dáti podporu, jakmile však se vláda rozhodne podporu dáti, že musí ji dáti ve výši vyživovacího příspěvku.
Nejvyšší správní soud uznal o této stížnosti takto:
Příslušníci, jichž živitelé z podnětu válečných událostí byli donucovacím způsobem zadrženi v nepřátelském cizozemsku, nemohou odvozovati ze zákona ze dne 17. srpna 1917 č. 376 ř. z. nárok stihatelný před nejvyšším správním soudem na to, aby jim poskytnuta byla státní podpora vůbec anebo v určité výměře, poněvadž zákon ten toliko zmocňuje vládu poskytnouti příslušníkům řečených osob podpory ve výměře stávajícího příspěvku. Tímto ustanovením bylo vládě toliko nařízeno, že nesmí, přizná-li takovou podporu, překročiti výměru vyživovacího příspěvku, nikoliv však předepsáno, že nesmí býti udělena podpora ve výměře menší.
Stížnost jeví se tudíž nepřípustnou (§ 2 zák. o správním soudě) a slušelo ji odmítnouti.
Citace:
č. 356. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 200-201.