NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 20 (1911) - "Stálé" břemeno na kmenovém jmění neb statku obce.

Č. 7151.

Lékárny. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: Majitel veřejné lékárny může proti povolení domácí lékárny lékařské namítati jen ohrožení existenční schopnosti své vlastní lékárny, není však oprávněn vznášeti námitky, jež směřují proti potřebě nové domácí lékárny.
(Nález ze dne 16. března 1928 č. 5889).
Prejudikatura: Boh. A 3061/24 a j.
Věc: Ph. Mg. Theodor S. v S. (adv. Dr. Jiří Heyer z Prahy) proti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (min. kom. Dr. Hubert Havránek, za zúč. Dr. Jaroslava P. ve V. adv. Dr. Frant. Kysela z Prahy) o povolení lékařské domácí lékárny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Výnosem ze 7. března 1925 udělila zsp v Praze Dru Jaroslavu P. ve V. povolení k vedení lékařské domácí lékárny a zamítla námitky st-lovy, ježto existenční schopnost jeho lékárny vzhledem na životní poměry a počet obyvatelstva v odbytišti jejím a se zřetelem na rozsah jejího provozu nebude ohrožena.
Min. zdrav. nař. výnosem zamítlo rekurs st-lův z části jako neodůvodněný, z části jako nepřípustný a odůvodnilo své rozhodnutí takto: Podle výsledku úředního řízení, které podle předpisů §§ 53, 29, 48 až 51 zák. z 18. prosince 1906 č. 5 ř. z. z r. 1907 řádně bylo provedeno, není povolením domácí lékárny lékařské ve V. omezena existenční schopnost veř. lékárny v S. se zřetelem k odbytovým a provozovacím poměrům této lékárny a k počtu obyvatelstva odkázaného s odběrem léků na tuto lékárnu. Při tom byl vzat v úvahu pravděpodobný rozsah újmy, jakou by tato veř. lékárna utrpěla jak vzhledem ke vzdálenosti povolené domácí lékárny lékařské od stanoviště veř. lékárny v S., tak i vzhledem k rozsahu oprávnění povolení domácí lékárny lékařské k vydávání léků vymezenému §em 30 cit. zák. Je tedy rekurs, pokud dovozoval nesprávnost, neúplnost řízení a ohrožení veř. lékárny v S., neodůvodněný. Pokud pak odvolání chtělo dokázati, že domácí lékárny lékařské není zapotřebí, je stížnost nepřípustnou, poněvadž v tom směru st-li právo rekursní nepřísluší, jak plyne z ustanovení § 53, resp. 51, odst. 3 ve spojení s § 48 odst. 2 cit. zák.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Stížnost obrací se především proti tomu, že žal. úřad odmítl námitky st-lovy, jimiž tento snažil se dovoditi, že potřeba obyvatelstva nevyžaduje povolení nové lékárny, a uvádí, že úřad byl povinen i tyto námitky st-lovy věcně vyříditi. Námitku tuto neshledal nss důvodnou. Dle stálé judikatury nss-u (srovn. nál. Boh. A 3061/24) jsou majitelé veř. lékáren v řízení o udělení koncese k otevření nové lékárny oprávněni uplatňovati toliko takové námitky, jejichž obsahem je obrana proti ohrožení existenční schopnosti jejich vlastní lékárny, nejsou však oprávněni vznášeti námitky, jež směřují proti zjištění místní potřeby pro zřízení nové lékárny, neboť k hájení tohoto zájmu lékárnický zákon žádné legitimace jim nedává (§ 48 odst. 2 lék. zák.). S hlediska práv majitelů dosavadních lékáren je tedy úplně nerozhodno, je-li nové domácí lékárny zapotřebí, či je-li zbytečná, nýbrž na váhu padá jedině ta okolnost, zda povolením nové lékárny budou vlastní lékárny jejich ohroženy ve své existenční schopnosti či nikoliv. Tato zásada platí dle § 53 odst. 1 lék. zák. i při povolování nové domácí lékařské lékárny. Pokud tedy st-1 ve svém rekursu snažil se dovoditi, že úřad povolením nové domácí lékárny bez potřeby a zbytečně zmenšuje obvod, který je poukázán na lékárnu st-lovu, právem odmítl úřad tyto námitky jako nepřípustné. Snažil-li se st-l z určitých skutečností v řízení dovoditi, že nejen není dána potřeba pro povolení nové lékárny, ale že skutečnosti ty mají nepříznivý reflex i na možnost další existence jeho vlastní lékárny, pak dlužno konstatovati, že v tomto posledním směru neodmítl úřad jeho námitky jako nepřípustné, naopak ze znění nař. rozhodnutí je jasně patrno, že úřad odmítá námitky st-le jen potud, pokud jimi chce dokazovati, že domácí lékárny není zapotřebí.
Důvodnou však uznal nss stížnost, pokud se obrací proti zjištění úřadu, že povolením nové lékárny nenastane ohrožení existence lékárny st-lovy. Zjištění to je součástí skutkové podstaty nař. rozhodnutí a nss je povolán, aby správnost jeho přezkoumal po stránce formální. —
V tom směru vytýká stížnost, že žal. úřad ponechal stranu v úplné nejistotě o tom, na základě kterých konkrétních skutečností dospěl k závěru, že k ohrožení lékárny st-le nedojde, ačkoliv st-l již ve svém rekursu sdělení těchto dat se domáhal, a jako vadu řízení vytýkal, že mu bylo odepřeno, aby za účelem seznání skutkových zjištění do spisů nahlédnul. —

Citace:

č. 425. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 142-143.