Rozhodnutí nejvyššího soudu. Nestanoví-li obchodní zákon pro rejstřík vedlejšího závodu výjimky, jest nutno v každém případě, kde nařizuje zákon zápis do obchodního rejstříku, opovědí tento zápis nejen u soudu závodu hlavního ale i u každého soudu závodů pobočních a to pro každý poboční závod (filiálku) zvláštním podáním.To platí i při každé změně členů správní rady аkс. společnosti, ať nastala vystoupením nebo úmrtím.(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 10. března 1927 RI 1150/26.Krajský soud v Litoměřicích. Firm 3062/26.)Akciové společnosti resp. její správní radě uloženo bylo rejstříkovým soudem, aby ohlásila výmaz člena správní rady ku zápisu do obchodního rejstříku ohledně všech odštěpných závodů a to pro každou filiálku zvláštním podáním.Stížnosti proti usnesení tomu podané rekursní soud nevyhověl. Odůvodnění:Nelze přisvědčiti rekurentce, že výmaz člena správní rady není změnou toho rázu, kterou má na mysli čl. 212 obch. z. a kterou zvláštním podáním i soudům odštěpných závodů je oznámiti.Dočasní členové správní rady musejí býti i u soudu pobočného závodu opovězeni k zápisu do obchodního rejstříku a z toho plyne, že i každá změna, ve složení správní rady musí býti řádně opovězena u soudu pobočného závodu. Že tomu tak, nepochybně plyne z ustanovení čl. 233 obch. z., který kategoricky předpisuje, nerozeznávaje mezi hlavním a pobočním závodem, že každá změna ve správní radě musí býti řádně k obchodnímu rejstříku opovězena.Takováto opověď může se státi jen zvláštním podáním u každého soudu pobočního závodu, jak plyne z § 10 úv. zák. k obch. zákonu, §§ 21 a 22 min. nař. z 9. března 1863 č. 27 ř. z.Analogie § 60 zák. ze 6. března 1906 č. 58 ř. z. rekurentka právem se dovolávati nemůže, poněvadž tu jde o specielní zákon tedy výjimečný předpis, jenž analogicky užíván býti nemůže. Právem proto vyzval první soud, aby výmaz člena správní rady opověděla ohledně každé filiálky zvláštní opovědí. Při tom se podotýká, že nerozhoduje, že všecky filiálky mají stejné znění firemní jako závod hlavní, neboť tím se na věci samé, že existuje více filiálek, ničeho nemění.Nejvyšší soud dovolacímu rekursu nevyhověl. Odůvodnění:Napadené usnesení, jímž potvrzeno byl usnesení rejstříkového soudu, není ve zřejmém odporu ani se zákonem ani se spisy, není také zmatečné a nemohlo proto dovolacímu rekursu pro nedostatek podmínek § 16 cís. pat. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. býti vyhověno.Ku správným důvodům napadeného usnesení se dodává:Dle čl. 212 obch. z. jest pobočný závod akciové společnosti opověděti k zápisu do obchodního rejstříku soudu vedoucího rejstřík, v jehož obvodě má pobočný závod své sídlo. Dle čl. 233 obch. z. jest opověděti k zápisu do obchodního rejstříku každou změnu členů představenstva.Obchodním rejstříkem jest rozuměti, pokud zákon sám nerozeznává, každý obchodní rejstřík, v němž je zapsána firma podniku, tudíž jak rejstřík hlavního závodu tak i rejstřík závodu vedlejšího.Neustanovuje-li tedy zákon pro rejstřík vedlejšího závodu výjimky, nutno v každém případě, kde nařizuje zákon zápis do obchodního rejstříku, opověděti tento zápis k oběma rejstříkům. Dle čl. 212 odst. 2. obch. z. musí opověď k zápisu vedlejšího závodu obsahovati vše, co jest stanoveno v čl. 210 odst. 2. obch. z., tedy také firmu a důsledkem toho i členy představenstva k firmování oprávněné a jich ověřené podpisy.Je-li pak dle čl. 233 obch. z. nutno opověděti k zápisu každou změnu představenstva, musí se tak státi i k rejstříku závodu vedlejšího. Změnou jest však také, odpadne-li některý z dosavadních členů představenstva, ať již vystoupením nebo smrtí. Změnu lze pak opověděti jen řádnou opovědí.