Čís. 9478.

Vlastník věcí stižené předkupním právem není povinen, jakmile se mu nabídne třetí osoba ke koupi, ihned nabídnouti předkupníku věc ke koupi, nýbrž jest oprávněn ujednati kupní smlouvu i co do bližších podmínek a pak teprve nabídnouti věc předkupníku ke koupi za týchž podmínek. Vlastník jest oprávněn pozemek dříve, než jej nabídl předkupníku, rozparcelovati a uložiti náklady parcelace koupěchtivým s tím účinkem, že závazek ten přejde na předkupníka, koupí-li pozemek u výkonu svého předkupního práva.
(Rozh. ze dne 20. prosince 1929, Rv II 230/29.)
Žalobkyně byla majitelkou nemovitostí, na nichž vázlo pro žalované předkupní právo. Žalovaní, dověděvše se, že žalobkyně míní nemovitosti prodati, vzepřeli se tomu, načež jim žalobkyně nabídla pozemky ke koupi za podmínek, mezi nimiž byla i náhrada nákladů na rozparcelování pozemků. Žalovaní nemovitosti koupili a, ježto se zdráhali nahraditi žalobkyni náklady na rozparcelování pozemků, domáhala se jich žalobkyně na žalovaných žalobou, již procesní soud prvé stolice zamítl. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Provádějíce dovolací důvod čís. 4 § 503 c. ř. s. uplatňují dovolatelé, že jejich závazek k zaplacení útrat parcelace pozemku jednak není ani opodstatněn zákonem, ani nebyl jimi uznán. Pokud se týče první námitky, zaujímají dovolatelé stanovisko, že žalobkyně byla povinna, by jim ihned, jakmile se jí přihlásili koupěchtiví, nabídla pozemek ke koupi, a že nebyla oprávněna dříve, než tak učinila, ujednati se zájemci koupi, která vyžadovala parcelaci pozemku a s ní spojené náklady na vyměření dílců a zhotovení plánku, a že zejména žalobkyně nebyla oprávněna, by tyto zeměměřičské práce dala vykonati a jejich náklady uložila kupitelům bez ohledu na předkupní právo žalovaných, kteří toto právo měli k celému pozemku. Než tato námitka není důvodná. Předem jest zdůrazniti, že ze zákonných ustanovení o předkupním právu (§§ 1072–1079 obč. zák.) nevyplývá, že je vlastník věci předkupním právem stižené povinen, jakmile se mu třetí osoba ke koupi věci nabídne, ihned předkupníku věc ke koupi nabídnouti; naopak zákonem stanovená zásada, že předkupník do kupní smlouvy vstoupiti musí tak, jak byla vlastníkem s třetí osobou ujednána, nasvědčuje tomu, že vlastník jest oprávněn ujednati kupní smlouvy i co do veškerých podmínek a pak teprve nabídnouti věc předkupníku ke koupi za týchž podmínek. Předkupní právo nevadí tudíž ani tomu, by vlastník věci tímto právem stižené ujednal s koupěchtivými kupní podmínky pro sebe co nejvýhodnější. Nejednala tudíž žalobkyně proti zákonu, ujednavši se zájemci prodej rozparcelovaného pozemku, ana tím dosáhla kupní ceny vyšší, než by se bylo docílilo prodejem pozemku v celku, a žalovaní musili na tuto vyšší kupní cenu přistoupiti, chtěli-li předkupní právo s úspěchem vykonati, neboť podle § 1077 obč. zák. musí k výkupu oprávněný, není-li nic jiného umluveno, zaplatiti úplnou cenu, která byla nabídnuta třetí osobou. V tomto směru ostatně není mezi stranami sporu. Jde jen o otázku, zda žalobkyně byla oprávněna dříve, než pozemek žalovaným jako předkupníkům ke koupi nabídla, k případnému uskutečnění koupě smluvené s koupěchtivými pozemek rozparcelovati a náklady této parcelace uložiti koupěchtivým s tím účinkem, že závazek ten přejde na žalované, když tito u výkonu svého předkupního práva pozemek koupí. Otázky tyto jest v souhlase s odvolacím soudem zodpověděti kladně. Je-li vlastník oprávněn sjednati s třetí osobou, která se mu ke koupi věci nabídne, dříve, než ji nabídl předkupníku ke koupi, veškeré podmínky smlouvy, nemůže mu býti bráněno v tom, by k případnému uskutečnění tohoto kupu nepředsevzal vhodné kroky, tudíž, jako zde, dal pozemek rozparcelovati a o jednotlivých dílcích zhotovili plánky, a by koupěchtivým uložil náhradu dotyčných nákladů. Pokud se týče otázky, zda předkupník musí tento závazek na se převzíti, jest poukázati k tomu, že se v § 1077 obč. zák. ukládá předkupníku nejen zaplacení úplné kupní ceny, kterou nabídla třetí osoba, nýbrž mluví se tam i o vedlejších podmínkách vedle obyčejné kupní ceny nabízených v tom smyslu, že, nemůže-li předkupník je splniti a nedají-li se vyrovnati ani odhadní cenou, nemůže právo předkupní býti vykonáno. Bylo-li tedy žalobkyní s koupěchtivými ujednáno, že tito musí hraditi náklady parcelace, jde o takovou vedlejší podmínku, a to o takovou, jejíž plnění žalovaným jako předkupníkům jest možné, poněvadž jde o plnění v penězích. Z toho plyne, že žalobkyně byla oprávněna tuto vedlejší podmínku s koupěchtivými ujednati a že žalovaní mohou předkupní právo vykonati jen, převezmou-li i tuto podmínku k plnění. Jest zjištěno, že žalobkyně v dopisu ze dne 9. února 1927, v němž žalovaným nabízela pozemky za podmínek s koupěchtivými smluvených, uvedla i podmínku, týkající se převzetí nákladů parcelace kupiteli. Jelikož jest dále zjištěno, že žalobkyně od této podmínky neupustila a že žalovaní u výkonu svého předkupního práva kupní smlouvu se žalobkyní uzavřeli, nastal sám sebou závazek žalovaných k úhradě nákladů žalobkyní na parcelaci vynaložených a jest lhostejno, že tento závazek nebyl pojat do kupní smlouvy, to tím spíše, ano jest zjištěno, že právnímu zástupci žalobkyně Dr. B-ovi na jeho telefonický dotaz z kanceláře Dr. R-a, právního zástupce žalovaných, bylo sděleno, že vyhotovení kupní smlouvy odpovídá přesně podmínkám v dopisu ze dne 9. února 1927 obsaženým, a žalobkyně smlouvu podepsala, majíc za to, že i ona podmínka jest v ní obsažena. Důsledkem toho netřeba se vypořádati s druhou námitkou dovolatelů, že odepřeli souhlas se řečenou podmínkou, neboť, uzavřeli-li žalovaní kupní smlouvu u výkonu svého předkupního práva a nevzdala-li se žalobkyně oné podmínky, platí smlouva za uzavřenou za podmínek s dřívějšími koupěchtivými ujednaných, tudíž i za oné podmínky.

Citace:

č. 9478. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 832-834.