NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 14009.

Honební právo. — Zemědělství. — Policejní věci: * Od honebního certifikátu podle § 27 čes. hon. zákona je lišiti certifikát (potvrzení) o vzetí do přísahy pro službu k hájení (lesů a) myslivosti podle min. nař. č. 4/1854, resp. č. 124/1857 ř. z.
(Nález z 10. prosince 1937 č. 15206/37.)
Věc: Ferdinand R. v Paličce proti rozh. zem. úřadu v Praze z 28. července 1934 o neplatnosti honebního certifikátu a přestupku hon. zákona.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.
Důvody: Zem. úřad v Praze nevyhověl nař. rozhodnutím odvolání st-lovu z výměru okr. úřadu v Litomyšli z 26. ledna 1934 z těchto důvodů: Uvedeným nálezem byl prohlášen st-lův honební certifikát, vydaný okr. úřadem v Litomyšli, za neplatný a st-l zbaven s okamžitou platností všech práv s ním nabytých. Zároveň s tímto nálezem byl st-l odsouzen pro přestupek §§ 26 d) a 42 odst. 3 a 4 hon. zákona pro Čechy z 1. června 1866 č. 49 z. z. dle ustanovení § 10 zákona z 25. června 1929 č. 98 Sb. k peněžité pokutě Kč 2000.—, v případě nedobytnosti k trestu vězení v trvání 8 dní, z toho důvodu, že 12. října 1933 provozoval jako host v revíru Thurn-Taxisském v katastru Lubná osobně myslivost u nájemce honitby Karla R. bez jeho přítomnosti, bez jeho písemného povolení a bez platného honebního lístku. Ke st-lovu odvolání podotýká zem. úřad, že výše cit. certifikát byl st-li vydán okr. úřadem v Litomyšli 23. srpna 1921 dle § 27 hon. zákona pro Čechy, a to k žádosti st-lova otce Karla R. z 10. července 1921, který žádal okr. politickou správu v Litomyšli jako lesní správce Thurn-Taxisského velkostatku Litomyšl, revír Lubná, aby byl st-l jako lesní praktikant na velkostatku Thurn-Taxisském v Lubné vzat pro ochranu honitby do služební přísahy. Tedy v době, kdy st-l byl zaměstnán u svého otce jako bezplatný lesní praktikant, kdy lesní praxi skutečně provozoval, nemaje jiného zaměstnání, a kdy také v Lubni u svých rodičů bydlil. Od těch dob se však situace podstatně změnila. Český hon. zákon v § 27 ustanovuje, že služebnictvo k provozování myslivosti a přihlížení k ní zřízené a pod přísahou vzaté obdrží na místě honebního lístku certifikáty na honbu na čas služby, jež vydává příslušný okr. výbor, nyní okr. úřad. Konaným šetřením bylo však zjištěno, že st-l se již 5. srpna 1926 přihlásil k trvalému pobytu do Poličky, 23. listopadu 1928 povolena mu koncese autodrožkářská a zjištěno, že bydlí trvale v Poličce. Z toho je patrno, že bydlí skoro již 8 let a má již přes 5 let svou vlastní živnost v Poličce, tedy v jiném okrese, takže není absolutně možné, aby jinde bydlil a provozoval svou živnost a současně v jiné obci a v jiném okrese vykonával praxi lesnickou, zvláště když místa ta jsou značně od sebe vzdálená. V důsledku toho měl býti st-li certifikát odňat a prohlášen za neplatný již v roce 1926, t. j. od té doby, kdy st-l trvale změnil své bydliště z Lubné do Poličky. Dále bylo zjištěno, že certifikát byl st-li vydán neoprávněně, neboť dle písemné odpovědi lesního úřadu v Rychmburku nikdy nebyl v žádném služebním poměru, zejména ne lesním praktikantem, k velkostatku Litomyšli revíru Lubná, kde jeho otec je zaměstnán jako lesní správce. Proto okr. úřad v Litomyšli zbavil ho zcela po právu dle § 6 nař. z 1. července 1857 č. 124 ř. z. práv, jichž uvedeným neoprávněným vzetím pod přísahu a vydaným mu certifikátem nabyl, a prohlásil certifikát za neplatný. Zem. úřad zamítá i další odvolání do pokuty uložené st-li podle ustanovení § 10 zákona z 25. června 1929 č. 98 Sb. částkou Kč 2000.— nebo v případě nedobytnosti trest vězení v trvání 8 dní pro přestupek §§ 26 d) a 42 odst. 3 a 4 hon. zákona pro Čechy z 1. června 1866 č. 49 z. z., jehož se dopustil tím, že 12. října 1933 provozoval jako host v revíru Thurn-Taxisském v katastru- obce Lubné osobně myslivost u nájemce honitby Karla R. bez jeho přítomnosti a bez jeho písemného povolení a bez platného honebního lístku.
O stížnosti uvážil n-ss: Okr. úřad v první části svého výměru zbavil st-le na základě § 6 nař. č. 124/1857 ř. z. práv, jichž nabyl neoprávněným vzetím do přísahy jako lesní praktikant k ochraně lesního majetku a myslivosti velkostatku Thurn- Taxisského v Lubné podle min. nař. č. 4/1854 ř. z., a prohlásil certifikát vydaný mui o tom okr. správou politickou v Litomyšli 23. července 1921 za neplatný. Podle toho jednalo se o certifikát, resp. potvrzení, které podle § 7 min. nař. č. 124/1857 ř. z. vydala st-li okr. správa politická o tom, že vykonal přísahu předepsanou pro osoby ustanovené ke službě pro hájení lesů a myslivosti. Tomu svědčí také protokolární zápis z 22. srpna 1921, jakož i výtah z rejstříku přísah na spisu okr. úřadu. Zem. úřad, maje na mysli týž certifikát z 23. července 1921, prohlašuje naproti tomu, že jde o honební certifikát vydaný st-li na základě § 27 čes. hon. zákona, posuzuje také věc s hlediska tohoto zákonného ustanovení, ke konci však prohlašuje, že okr. úřad právem prohlásil tento certifikát za neplatný podle § 6 min. nař. č. 124/1857 ř. z. V tom je vnitřní rozpor.
Certifikát podle min. nař. č. 124/1857 ř. z. je potvrzení o tom, že určitá osoba byla vzata do přísahy pro službu k hájení (lesů a) myslivosti podle min. nař. č. 4/1854, resp. č. 124/1857 ř. z. Vydává je okr. úřad politický jako legitimaci o tom, že osobě v něm jmenované přísluší postavení osoby vrchnostenské a civilní stráže (§ 5 min. nař. č. 124/1857 ř. z.), podmínky nabytí a odnětí upraveny jsou těmito nařízeními. Naproti tomu honební certifikát podle § 7 hon. zákona je legitimací pro osobní výkon myslivosti, který se vydává osobám uvedeným v § 27 hon. zákona na místo lístku honebního [§ 26 a) hon. zákona], a to — až do organ. zákona č. 125/1927 Sb. — okr. výborem; podmínky nabytí a odnětí upraveny jsou §§ 27, 29 a 30 hon. zákona. Nař. rozhodnutí zřejmě oba druhy certifikátů nerozlišuje. To je patrno také z dalšího odůvodnění nař. rozhodnutí po stránce skutkové, žal. úřad zjišťuje, že st-l nikdy nebyl ve služebním poměru k velkostatku Litomyšli-revíru Lubné, zejména ne lesním praktikantem. Pro otázku honebního certifikátu podle § 27 hon. zákona záleží však na tom, je-li dotyčná osoba ve služebním poměru k pánu myslivosti — a tím byl podle spisů v revíru Lubné nikoli velkostatek Litomyšl, nýbrž Karel R. jako nájemce honitby. Kvalifikace »lesního praktikanta« přichází v úvahu jen s hlediska § 26 d) posl. odst. hon. zákona, jde-li o honební lístek a nikoliv o honební certifikát.
Nesprávný právní názor žal. úřadu, směšující oba zmíněné druhy certifikátů, způsobil tedy vnitřní rozpor nař. rozhodnuti a nedostatečné zjištění, resp. mylné posouzení skutkové podstaty, pročež jeví se nař. rozhodnutí v první své části nezákonným podle § 7 zákona o nss č. 164/1937 Sb.
V druhé části nař. rozhodnutí žal. úřad uznává st-le vinným přestupkem hon. zákona, poněvadž vykonával osobně myslivost 1. nemaje platného honebního lístku, resp. certifikátu honebního, 2. bez písemného povolení pána myslivosti a 3. nezaplativ taxu za hon. lístek.
Závěr, že st-l neměl platného honebního certifikátu, žal. úřad opírá o první část svého rozhodnutí, v němž uznal, že certifikát st-li vydaný je neplatný. Bylo-li však nutno tento prvý výrok žal. úřadu zrušiti pro vadnost způsobenou nesprávným právním názorem, padá tím i druhý výrok žal. úřadů, potvrzující trestní nález prvé stolice co do viny i trestu.
Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti, aniž bylo třeba zabývati se jednotlivými námitkami stížnosti.

Citace:

Č. 14009. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 1110-1112.